Východní Německo - příklon k udržitelné dopravě
Ing. Martin Krejčí (DHV CR, kancelář Ostrava, martin.krejci@dhv.com)
Národní cyklokoordinátor v rámci projektu CentralMeetBike uspořádal na přelomu jara a léta pro orgány státní správy, tisk, městské cyklokoordinátory a politiky exkurzi do bývalého východního Německa. Zde byly na programu jak exkurze, tak i setkání s politiky, úředníky a diskuze s místními dopravními inženýry z univerzit.
V červnu t.r. se uskutečnila třídenní exkurze, v rámci níž jsme navštívili Drážďany, Lipsko, Desavu a Berlín. Cílem bylo seznámit účastníky s přístupem postkomunistické části Německa k udržitelné dopravě. Na rozdíl od naší republiky mají bývalí východní Němci velkou výhodu - přejali fungující legislativu, vyzkoušenou v praxi v západní části země. V bývalé SRN si totiž v 80. letech minulého století začali uvědomovat neudržitelnost dopravního plánování zaměřeného jednostranně ve prospěch individuálního motorizmu, k čemuž výraznou měrou přispělo též veřejné mínění. S tím přišel i do východních spolkových zemí důraz na nový životní styl - „in“ je jezdit do práce na kole, chodit pěšky, používat veřejnou dopravu (v případě Německa je výrazná poptávka po kolejové dopravě, která je atraktivnější než autobus). Podle německých univerzitních odborníků přibývá mladých lidí, kteří nevlastní auto, i když by si to ekonomicky mohli dovolit. Dalším, pro nás možná překvapivým trendem, je návrat východních Němců zpět do měst, která před dvaceti lety opouštěli směrem k satelitním vesnicím na předměstí. Třetí velkou výhodou východoněmeckých měst je samozřejmě finanční rámec.
Současným německým trendem není nějaké masivní potlačování individuálního automobilizmu, ale snaha o koexistenci všech druhů doprav pomocí smíšeného provozu. S tím souvisí integrace cyklistů zpět do hlavního dopravního prostoru (jedním z důvodů bylo množství cyklistů na chodnících ohrožujících chodce), zřizování zón Tempo 30 či 20, preference hromadné dopravy na světelně řízených křižovatkách (zde se neprosazují tak masivně rondely). Je pravdou, že německá města mají převážně oproti řadě našich měst výhodu v daleko širších uličních profilech, které vznikly historickým vývojem a důsledkem válečných událostí. V řadě německých měst, která jsou ve velké většině situována v nížinách, převažuje pěší a cyklistická doprava v dělbě přepravní práce nad hromadnou dopravou. Preferovány jsou též elektromobily, pro něž jsou k dispozici napájecí místa přímo v ulicích. Regulace automobilů je prováděna ekonomicky - platbou za používání parkování v centrech měst, kde je převážný cíl dopravy, Na druhé straně, existují speciální vyhrazená parkoviště například pro svatebčany.
 |
 |
 |
Obrázek 1: zóna 20 v centru Lipska |
Obrázek 2: stojany na kola - Berlín |
Obrázek 3: univerzitní cyklogaráž - Lipsko |
Cyklistická doprava na rozdíl od našich měst v Německu nemá spíše sezónní charakter a je využívána všemi věkovými kategoriemi. I zde však panují rozdíly mezi jednotlivými městy, podle toho jakou dopravní politiku města mají. Města však budují aktivně i doplňkovou cyklistickou infrastrukturu - v plochách křižovatek se setkáte s množstvím stojanů na kola, pro cyklisty např. na lipské univerzitě je vybudována i hromadná garáž. Samozřejmostí jsou odstavná stání pro kola např. na úřadech či přímo v garáží Ministerstva životního prostředí.
Překvapením pro nás bylo vidět množství dětských kol před mateřskými školkami či tzv. cykloulice, které se zavádí na zkoušku. Není to tak, že by byla snaha vytlačit natvrdo automobily - musí se všichni účastníci silničního provozu pohybovat tak, aby umožnili cyklistům plynulou jízdu.
Zajímavým prvkem byla koexistence cestujících MHD a cyklistů - než vehnat cyklisty mezi kolejnice, kde jim hrozí nebezpečí, preferují např. v Lipsku průjezd přes nástupiště (v době staničení cyklista samozřejmě musí počkat). V pěších zónách mohou cyklisté jezdit, ale ne všude - tam, kde jsou dostatečné šířky. Cyklisté mohou i do převážné většiny jednosměrek v protisměru. Na rozdíl od naší současné praxe se neplýtvá vodorovným dopravním značením - žádné cyklokoridory zde neznají. Některé cyklopruhy, které jsou širší než u nás - z důvodu možnosti předjíždění pomalejších cyklistů - jsou červeně podbarvené, některé nikoliv. Němečtí výrobci se přizpůsobili přání zákazníků a tak jsou k vidění speciální doplňky pro poštovní kola, vozíky pro děti i kola pro více osob (pro exkurze, brainstormingy, atd.).
 |
 |
 |
Obrázek 4: předprostor mateřské školy |
Obrázek 5: cykloulice v Lipsku |
Obrázek 6: cyklopruh přes zastávku tramvaje |
Je nutno dodat, že i bohatí Němci si nedělají se vším někdy těžkou hlavu - příkladem může být používání mlatových cest v parcích nebo zasypání vlečkových kolejí mlatem - a je z toho pěšina vhodná i pro cyklisty.
Závěrem nutno dodat, že - přestože před dvaceti lety jsme na tom ve srovnání s bývalou NDR byli přibližně stejně - díky vhodné legislativě, přenosu know-how a finančnímu vyrovnání západních a východních spolkových zemí je zklidňování a preference udržitelné dopravy ve východní části Německa nyní daleko před námi. Trendem je integrace, kdy na vozovce se účastníci provozu vzájemně respektují. Samozřejmě, větší respekt Němců k zákonům tomu nahrává. Veřejné mínění je udržitelné dopravě více nakloněno, zejména kvůli emisím a časovým ztrátám v dopravních zácpách a podle svých voličů se (na rozdíl od nás) chovají i politici. Přejme si, abychom za dvacet let mohli říct, že ani my jsme svou šanci na vyvážený poměr dělby přepravní práce nepromarnili.
 |
 |
 |
Obrázek 7: multikolo v Drážďanech |
Obrázek 8: zasypané těleso bývalé vlečky |
Obrázek 9: ulice Berlína s cyklopruhy |
Projekt Central MeetBike je realizován prostřednictvím programu Central Europe, který je spolufinancován ERDF.
Komentář lektora
Jako základní výhodu autor článku vidí převzatou legislativu bývalé SRN, stěhování obyvatel ze „satelitů“ zpátky do měst, lepší veřejné mínění o cyklistické dopravě a lepší finanční možnosti.
Poté konkrétně uvádí jednotlivé body, v čem jsou východoněmecká města „napřed“ oproti českým. Některá řešení by jistě byla použitelná i v našich podmínkách. Závěrem bych ovšem dodal, že zejména v posledních letech začínají česká města ta německá - byť pomalu - dotahovat. Jistě k tomu přispívají i obdobné akce, kterou autor článku popisuje.
Ing. Hynek Seiner
EDIP s.r.o.
Pařížská 1230/1, 301 00 Plzeň
www.edip.cz, e-mail: edip@edip.cz EDIP s.r.o. dopravní inženýrství Česká silniční společnost webdesign Vendys graphics