Dopravní inženýrství - časopis o dopravní problematice

Úpravy dopravního značení pro cyklisty v Ostravě

Ing. Martin Krejčí (DHV CR, kancelář Ostrava, martin.krejci@ova.dhv.cz)

Ostrava má po 20 letech budování cyklistické infrastruktury 202 km cyklotras, což je zhruba polovina cílového stavu. Podle výsledků sčítání z roku 2010 jsou využívány stále více (maximum necelých 1200 cyklistů/4 hod.). V posledních letech se převážně budují stezky a značí cyklopruhy, vzhledem k současné ekonomické situaci by však budování jen kvalitní infrastruktury trvalo dalších 20 let. Protože Ostrava nechce jít cestou některých okolních měst, tj. osazením chodníku značkami bez jejich úprav, dospěl odbor dopravy magistrátu k nutnosti upřednostnění cyklistů i jinými způsoby. O některých problémech, které mohou potkat i další investory, je tento článek.

Na základě průzkumu byly vytipovány světelně řízené uzly, kde by bylo vhodné vyznačit prostor pro cyklisty (V 19). Jako základní kritéria byly použity dvě veličiny - existence poptávky a současně počet vozidel na profilu menší než 10 tis. za 24 hod. Vyloučeny byly i ty úseky silnic I. třídy, které jsou méně zatížené. Současně byly zevidovány křižovatky se SSZ, kde cyklostezka není převedena přes vozovku přejezdem. Na vstupním jednání byl předložen seznam křižovatek a očekávali jsme, že se diskuze vzhledem k existujícím precedentům v Praze stočí pouze na vhodnost konkrétních uzlů, případně na obligátní otázku, kdo to zaplatí. Opak však byl pravdou. Partneři ze státní správy s ohledem na zkušenosti z praxe požadovali vysvětlení funkceschopnosti, režimu a podmínek zavedení daného opatření. Po obsáhlé a vzrušené debatě jsme nakonec dostali za úkol obstarat srovnání se situací v Holandsku, zajistit odpovědi na konkrétní podmínky provozu u Ministerstva dopravy a zástupci krajského úřadu provedli posouzení možných rizik nehodových situací s právníky, protože zákonná úprava o této značce říká pouze to, že ji cyklista musí použít. Konkrétní závěry z prvního jednání byly pouze tři - vytipovat pilotní uzly používané převážně pravidelnou, nikoliv rekreační dopravou, dále nutnost dokonalé osvěty a zkušební provoz. Bylo rovněž poukazováno na snížení kapacit křižovatek. Hlavní dotazy zněly na možnost přejetí cyklisty za ním stojícím kamionem, způsob řazení cyklistů v prostoru, rozměrů prostoru a možností použití. Druhé jednání již následovalo s obdržením stanovisek ministerstva (doplněného pracovní verzí typových příkladů T. Cacha) a právníků KÚ (včetně doporučení na doplnění značkou V 20 před křižovatkou) a s porovnáním odlišného přístupu holandských podmínek (tam jsou rozměry prostoru větší, může jej použít libovolný počet cyklistů, prostor musí být doplněn cyklistickým pruhem před křižovatkou, atd.). Výsledky jednání byly pozitivní - všichni zástupci státní správy projevili ochotu - byly vybrány tři křižovatky vhodné pro experiment, podmínkou je pouze přepočet mezičasů, kterého se zhostí správce SSZ - ing. Laštůvka za Ostravské komunikace včetně povinnosti prověřit viditelnost na návěstidla. Bohužel se nepodařilo najít shodu doplnit chybějící přejezdy na řízených uzlech, neboť všechny křižovatky jsou řízeny směrovými signály a dle platné legislativy by zřízení přejezdů znamenalo snížení kapacity křižovatky. Dalším výsledkem jednání bylo dopracovat a projednat starší studie na zřízení cyklopruhů na některých širších komunikacích a byla rovněž vytipována 3 místa, kde bude použit odlišný způsob řazení cyklistů v jízdních pruzích od motorové dopravy. Ing. Laža z Ostravských komunikací zajišťující BESIP nabídl možnosti osvěty, předpokládá se rovněž informace účastníkům silničního provozu na internetových stránkách a v místní tiskovině. První tři lokality (dvakrát jízda cyklistů přímo z pruhu pro pravé odbočení, jedenkrát předsunutý prostor pro cyklisty) byly schváleny a byla mezi odborem dopravy magistrátu města a Správou silnic Moravskoslezského kraje nalezena shoda, že se značení zřídí a na platbě za značení se orgány dohodnou. Připravují se dvě další lokality na frekventovaných křižovatkách (V 19+V 20), ale tam se musí ještě přepočíst mezičasy. Těchto pět lokalit by mělo být jakýmisi prvními vlaštovkami, které by se měly vyzkoušet v praxi, jak fungují.

Úpravy dopravního značení pro cyklisty v Ostravě Úpravy dopravního značení pro cyklisty v Ostravě

Komentář lektora

Vývoj cyklistické dopravy v ČR a především v cyklisticky vyspělých evropských zemích jasně ukazuje, že cyklistům je třeba vyhradit část hlavního dopravního prostoru - chápat bezpečnost všech účastníků dopravy jako nejvyšší prioritu. A přesně tímto směrem se podle článku Ing. Krejčího vydala Ostrava, což může „ukázat cestu“ i dalším obcím v ČR.

Ing. Pavla Dyntarová
Správa veřejného statku města Plzně

zpět na články

nahoru