Úprava tramvajových zastávek
na Klatovské třídě v Plzni
Ing. Ondřej Vohradský, Správa veřejného statku města Plzně
V roce 2005 byla dokončena první etapa úprav tramvajových zastávek na průtahu silnice I. třídy č. 27 Plzní - na Klatovské třídě. Hlavním cílem stavby za více než 20 mil. Kč bylo zvýšení bezpečnosti chodců.
Klatovská třída, která prochází v celé délce několikapodlažní zástavbou převážně činžovních domů, byla původně dvoupruhová dlážděná komunikace s tramvajovým tělesem v ose, oboustrannou dvouřadou lipovou alejí a s parkovacími místy mezi stromy. V 70. - 80. letech byla ulice přestavěna do čtyřpruhového uspořádání, 2 řady stromů vykáceny a parkovací stání zrušena. 6 párů tramvajových zastávek bylo doplněno nástupními ostrůvky bez jakéhokoliv vybavení, umístěnými vstřícně vždy u některé z četných průsečných křižovatek. Z dnešního pohledu nešťastná úprava sice zvýšila kapacitu komunikace a zlepšila kvalitu vozovky, ale způsobila jiné problémy - vysoké rychlosti vozidel a mnohé vážné dopravní nehody. U nástupních ostrůvků se vyskytovaly i chodecké nehody s fatálními následky. Poslední kapkou byla tragická nehoda v roce 2001, při níž po čelním nájezdu vozila na ostrůvek zahynuli 3 lidé. Vedení města vzápětí dalo pokyn k provedení stavebních úprav s cílem zvýšit bezpečnost na tramvajových zastávkách v celé Plzni. Problém nástupišť na Klatovské třídě spočíval především v nedostatečné šířce ostrůvků, která neumožňovala instalaci zábradlí a tím usměrnění pohybu chodců. Některé ostrůvky byly umístěny nelogicky zejména z hlediska přestupů na křižující trolejbusové linky a nebyly vyřešeny přístupy chodců k nim. Radikálnost provedených úprav spočívá v tom, že komunikace v místě zastávek byla prakticky přestavěna zpět na dvoupruhovou. Intenzita dopravy na Klatovské třídě se pohybuje kolem 25 tis. vozidel za den, přičemž kapacitu komunikace limitují křižovatky. Na vjezdech do všech křižovatek jsou pouze 2 řadicí pruhy, takže v mezikřižovatkových úsecích je 1 jízdní pruh zcela dostačující. Podstatu provedených změn charakterizuje schéma zastávky Dobrovského. Uspořený prostor, který zbyl po zrušeném jízdním pruhu podél zastávky, byl využit pro rozšíření ostrůvku i přilehlého chodníku, doplnění zábradlí a přístřešků. Přechody pro chodce u zastávek jsou vybaveny světelnou signalizací. V jednom případě byly zřízeny signalizované přístupy na oba konce nástupního ostrůvku (náměstí Míru). Změna řazení v křižovatkách, spojená s novou logikou řízení, přispěla i k vyšší bezpečnosti automobilové dopravy, zatímco požadavky na plynulost tramvajového provozu jsou řešeny masivní preferencí.
Prosadit uvedené úpravy nebylo nikterak jednoduché. Především zástupci vlastníka silnice - Ředitelství silnic a dálnic - nebyli zužování nijak nakloněni a přesvědčila je až podrobná matematická mikrosimulace celého úseku. Po provedení stavby se obavy ze zahlcení komunikace nepotvrdily a prodloužení kolon vozidel je s výjimkou jednoho místa nepatrné. Podle zkušeností způsobují nyní na celém úseku větší problémy křižovatky, jichž se úprava vůbec netýkala, zatímco přestavěné křižovatky fungují bez kapacitních problémů. V každém případě padnul mýtus o nutnosti zachovat tzv. „homogenitu tahu“, čili konstantně 4 jízdní pruhy. Již dávno totiž ulice jako čtyřpruhová v podstatě nefunguje, protože v pravém pruhu na mnoha úsecích vozidla buď parkují nebo zásobují a jako průběžný zůstává pouze vnitřní pruh u kolejí. Celkem bylo zatím upraveno 5 ostrůvků. Předpokládáme, že ještě v letošním roce bude předložen k diskusi návrh na úpravu dalších 6-7 nástupišť v podobném, v některých případech ještě radikálnějším duchu. Provedená stavba je inspirací pro další komunikace, jejichž úpravy by byly na některých úsecích např. v Praze potřebné jako sůl. Tam, kde kapacita úseků je vůči kapacitě křižovatek předimenzovaná, je redukce počtu jízdních pruhů vhodným nástrojem dopravního zklidňování.
 |
 |
 |
Obr.1: Schéma úpravy zastávky Dobrovského |
Obr.2: Zastávka Klatovská, U Práce po přestavbě |
Obr.3: Zastávka Náměstí Míru po úpravě |
Komentář lektora:
Článek Ing. Vohradského dokumentuje velmi zdařilé řešení problematiky přechodu pro chodce v místě tramvajové zastávky. Úprava má i velký význam z hlediska pilotního ověření propustnosti relativně vysokých intenzit automobilové dopravy 25 000 voz/den pouze jedním průjezdním pruhem a potvrzení předběžných matematických simulací. Bude nesporně přínosné doposud realizované úpravy zastávek sledovat z hlediska nehodovosti i kapacity pro případná doporučení pro úpravu příslušných technických předpisů v této oblasti.
Ing. Jaroslav Heinrich
EDIP s.r.o.
Pařížská 1230/1, 301 00 Plzeň
www.edip.cz, e-mail: edip@edip.cz EDIP s.r.o. dopravní inženýrství Česká silniční společnost webdesign Vendys graphics