Dopravní inženýrství - časopis o dopravní problematice

Úloha automatického sčítání dopravy

Ing. Jiří Míšek, Ředitelství silnic a dálnic Brno

Článek popisuje historii a stav automatického měření dopravy používaný Ředitelstvím silnic a dálnic v České republice. Zmiňuje i systém vážení vozidel za běžné rychlosti jízdy. Vysvětluje systém sběru dat, jejich zpracování a využití.

Úvod

Údaje o dopravě na konkrétní komunikaci jsou základní informací pro dopravní inženýrství, územní plánování, projekty komunikací, výpočty hygienických zátěží, některé druhy podnikatelských aktivit apod. K jejich pořízení jsou používány různé metody od ručního sčítání až po sofistikované strojní zpracování dat z různých typů detektorů.

Aktuální stav

Na ŘSD ČR jsou v současné době používány tři způsoby automatické detekce vozidel.

  • První, postupně ustupující, je prosté počítání projíždějících vozidel pomocí jedné indukční smyčky v každém jízdním pruhu
  • Druhý, nejrozšířenější způsob, je klasifikace vozidel podle jejich délky pomocí páru indukčních smyček v každém jízdním pruhu
  • Třetí, postupně se rozvíjející způsob, je dynamické vážení vozidel s jejich podrobnou klasifikací

Z pohledu technického vybavení jsou v současnosti nejčastěji používané přístroje Marksman M660 výrobce Golden River, co do četnosti méně rozšířené jsou automaty ASD3, dodávané zlínskou firmou Cross, s.r.o. Získané údaje se liší výstupním formátem dat a způsobem klasifikace, výstupy jsou však převoditelné na stejné kategorie vozidel. Na stanovištích dynamického vážení jsou používány Marksmany M660 v rozšířené konfiguraci HS WIM (High Speed Weigh-In-Motion).

Zpracování dat z ASD

Každoročně je na ŘSD ČR zpracovávána zpráva obsahující základní charakteristiky dopravy ze sledovaných stanovišť ASD. Data z jednotlivých stanovišť jsou zpracována do tabulek a grafů, poskytujících přehled o variacích dopravní zátěže a u klasifikátorů i o variacích skladby dopravního proudu ve sledovaném období. Jednotlivá stanoviště jsou charakterizována:

  • lokalizací v rámci silniční sítě pomocí výřezu z mapového listu
  • graficky znázorněným průběhem denních variací intenzit dopravy rozděleným podle jízdních směrů,
  • grafem intenzit ve špičkových hodinách jednotlivých dnů,
  • textovou informací o špičkových intenzitách pro každý směr dopravy s jejich identifikací časovým údajem, obsahujícím rok, měsíc, den a u hodinových špiček i hodinu, kdy bylo dosaženo maxima
  • průměrným denním průběhem hodinových intenzit dopravy,
  • týdenní variací průměrných denních intenzit dopravy podle směrů
  • přehledem dosažených hodinových intenzit v 250 špičkových hodinách, zpracovaným samostatně z pracovních dnů, dnů pracovního volna, souhrnně ze všech dnů a pokud probíhalo měření v období hlavních prázdnin, samostatně i z tohoto období,
  • rozdělením výskytu 250 špičkových hodin, vybraných souhrnně ze všech dnů měření, podle hodiny v rámci dne, dne v týdnu a měsíce v roce

Pro stanoviště vybavená klasifikátory jsou dále zpracovány charakteristiky podle jednotlivých druhů vozidel.

Přehled počtu stanovišť automatického sčítání dopravy, která byla zpracována v ročních zprávách v letech 1997 až 2005.

rok Čechy Morava a Slezsko celkem
silnice dálnice silnice dálnice
1997 32 7 18 4 61
1998 33 18 20 5 76
1999 34 27 21 3 85
2000 34 33 21 17 105
2001 35 25 19 24 103
2002 32 23 20 30 105
2003 30 24 23 24 101
2004 30 27 28 31 116
200531373431133

Zpracování dat ze stanovišť HS WIM

ŘSD ČR provozovalo v roce 2005 několik stanovišť pro vysokorychlostní vážení vozidel. V letošním roce pokračovala výstavba stanovišť HS WIM a některá byla dobudována na obousměrná. Vážení je zaměřeno především na nákladní vozidla. Vyhodnocování přetížených vozidel se provádí podle kritérií zpracovaných na základě zákona číslo 341/2002 Sb. §15. Registruje se hmotnost jednotlivých náprav. Jejich součet tvoří celkovou hmotnost vozidla, která je porovnána s příslušnými hodnotami uvedenými v zákoně.

Příčiny výpadků měření

Výpadek měření může být způsoben celou řadou příčin. Jsou to například:

  • destrukce detektorů způsobená deformací vozovky
  • technické poruchy sčítacích automatů a jejich napájení
  • dopravní nehody, při nichž dojde ke zničení stanoviště
  • organizační změny v dopravě, které dočasně vedou dopravu jinudy (po jiné trase, po krajnici mimo detektory) a to ať už celou, nebo pouze její část
  • živelné události (povodně, pád stromu na sčítací automat)
  • opravy vozovky spojené s výměnou jejího krytu
  • krádeže technického vybavení

Obsluha stanovišť, přenosy dat a bezpečnost při práci

Z počátku byla všechna stanoviště sčítacích automatů obsluhována přímo v terénu. U přístrojů bylo třeba měnit akumulátory a data z jejich paměti byla načítána do speciální sběrné jednotky nebo do přenosného počítače prostřednictvím propojovacího kabelu. Tímto způsobem je dosud obsluhována většina stanovišť ASD. Ruční sběr dat je spojen s poměrně značným rizikem, zejména při pohybu obsluhy ve středním dělícím pruhu na dálnicích. Na dálnici a v jejím bezprostředním okolí prakticky neexistuje bezpečné místo. Zejména zaměstnanci ze středisek správy a údržby dálnice by mohli vyprávět - bohužel už ne všichni ...

Na stanovištích, u kterých je v dosahu zdroj trvalého nebo alespoň přerušovaného napájení, je postupně doplněno technické vybavení tak, aby byla možná jejich obsluha na dálku prostřednictvím GSM nebo GPRS přenosu. Dalším krokem ve vývoji dálkové komunikace s jednotlivými přístroji je využití přenosových možností systému SOS DIS a intranetové sítě ŘSD ČR. U stanovišť HS WIM je k datovým přenosům na krátké vzdálenosti používán i rádiomodem.

Závěr

Každoročně dochází k přírůstkům v počtu stanovišť automatického sčítání dopravy. Kromě zvyšování počtu sledovaných profilů komunikací rostou i technické možnosti detekce vozidel a využití výsledků v praxi. Začlenění informací ze stanovišť ASD do jednotného systému dopravních informací, který se v současné době buduje na ŘSD ČR, přinese viditelný efekt i účastníkům silničního provozu a to formou aktuálních informací o dění na komunikacích. Přispěje tak k úsporám času účastníků silničního provozu, snížení spotřeby paliva spotřebovaného popojížděním v dopravních kongescích a s tím související snížení dopadů dopravy na životní prostředí. S ohledem na různorodost využití dat ze sčítacích automatů je však třeba, aby podávání aktuálních informací prostřednictvím budovaného jednotného systému dopravních informací nepotlačilo ostatní, dlouhodobě sledované funkce tohoto systému.

obrázek č. 1 obrázek č. 2 obrázek č. 3

Obrázek 1: Průjezd vozidla stanovištěm HS WIM - řidič projíždí plnou rychlostí a vážícího místa si ve většině případů vůbec nevšimne.

Obrázek 2: Vzájemný posun betonových pásů na dálnici má za následek ustřižení přívodních kabelů k detektorům.

Obrázek 3: Stanoviště zničené dopravní nehodou.
obrázek č. 4    

Obrázek 4: Stanoviště v zimě - najít skříň s přístrojem je někdy problém.

    

Komentář lektora

Ing Míšek popisuje ve svém článku úlohu automatického sčítání dopravy na silnicích a dálnicích ČR a současně významnou etapu v zajišťování jednotného měření a prezentace jejich výsledků od r. 1997. Pokud posuzujeme kvantitu těchto sčítání, stoupl počet stanovišť na silnicích I. a II. třídy z 50 v r. 1997 na 65 v r. 2005 (tzn. nárůst o 30%), na dálnicích stoupl počet stanovišť z 11 v r. 1997 na 68 v r. 2005 (tzn. nárůst o více než 500%). Jako dlouholetý uživatel těchto výsledků si nejvíce cením velké podrobnosti a vysoké kvality tabulkového a grafického (barevného) uvádění jednotně zpracovaných dat. Vhodným doplňkem článku jsou fotografie ukazující těžkosti se zajištěním těchto sčítání.

Ing. Pavel Karlický, CSc.

zpět na články

nahoru