Síť cyklostezek v Plzni se v roce 2014 významně prodloužila
Ing. Ondřej Vohradský (Správa veřejného statku města Plzně, vohradsky@plzen.eu)
Loňský rok byl pro rozvoj cyklistické infrastruktury v Plzni skutečně mimořádný. Do provozu bylo uvedeno přes 8 km nových stezek pro cyklisty (s provozem rozděleným nebo společným s chodci), vznikly dvě nové lávky přes řeku Úslavu a úpravy se týkaly i cyklistických přejezdů na řízených křižovatkách.
Dva významné úseky cyklostezek souvisely s dokončením staveb krajských silnic II. třídy financovaných z ROP NUTS II – Jihozápad. Nejnákladnější byla novostavba 1. etapy tzv. „Západního okruhu“ (propojení Domažlická – Chebská). Podél této dvoupruhové silnice, včetně větve napojující sídliště Skvrňany, byla v celé délce po jedné straně postavena stezka pro chodce a cyklisty se společným provozem. Vzniklo tak atraktivní cyklistické propojení oblasti Křimic a Skvrňan s průmyslovou oblastí Borských polí. Stezka vede podél silnice i na 300 m dlouhém mostě přes údolí Vejprnického potoka, díky tomu si cyklisté ušetří zhruba dvacetimetrové převýšení. Délka nových smíšených stezek je zhruba 2,8 km, náklady na jejich výstavbu (z rozpočtu města) byly zhruba 25 mil. Kč (mapka 1, obrázek 1).
 |
 |
Mapa 1 |
Obrázek 1: Stezka pro chodce a cyklisty při západním okruhu na mostě přes údolí Vejprnického potoka |
Druhou významnou krajskou stavbou byla rekonstrukce silnice II/231 – Jateční ulice v severovýchodním segmentu městského okruhu a rovněž zde byly v celé délce protaženy stezky pro chodce a cyklisty. Původně uvažované stezky s rozděleným provozem byly v závěrečné fázi projekčních prací nahrazeny stezkami se společným provozem, vedenými po obou stranách komunikace. Zajímavý je způsob překonání řeky Berounky. Původní historický most z roku 1917 byl rekonstruován a nadále bude sloužit jen chodcům a cyklistům (především pro směr od severu k jihu), vedle něj postavili nový most pro silnici s jednostrannou stezkou pro chodce a cyklisty pro směr od jihu k severu. Rekonstruovaný úsek silnice je dlouhý zhruba 1 km, vzniklo zde 2,1 km smíšených stezek nákladem 25 mil. Kč z rozpočtu města (bez započtení opravy mostu přes Berounku, mapka 2, obr. 2). Spolu s úseky již dříve postavenými na Chrástecké ulici vzniklo velmi komfortní propojení městské části Doubravka s rekreační oblastí boleveckých rybníků. Celý systém prozatím končí ve stísněném a dopravně rizikovém uzlu Jateční – Na Roudné, který bude přestavěn teprve v další fázi výstavby městského okruhu v Plzni.
Další tři akce využily šance financování z ROP. Jedná se o úseky Greenways, což je páteřní systém cyklistických a pěších tras využívajících údolí plzeňských řek. Smíšená stezka dlouhá 700 m vede po levém břehu řeky Úslavy od mostu v Lobzích po lávku u lobezské střelnice a v zásadě se jednalo o rekonstrukci původní rozbahněné cesty. Novinkou je mimoúrovňové křížení s Lobezskou ulicí, které odstranilo významný kolizní bod. Další úsek podél Úslavy byl novostavbou – stezka začíná u Chrástecké ulice a pokračuje severním směrem k nové lávce „U svatého Jiří“, kde se větví směrem k Jateční ulici a zpět do Doubravky. Tato stezka je dlouhá celkem 1 km (mapka 2, obr. 3).
 |
 |
 |
Mapa 2 |
Obrázek 2: Stezka pro chodce a cyklisty na Jateční třídě vede po historickém Masarykově mostě přes Berounku, na novém mostě je rovněž jednostranná stezka. |
Obrázek 3: Nová lávka překlenula řeku Úslavu v lokalitě U Svatého Jiří |
Třetí z nových stezek systému Greenways se nachází ve čtvrti Božkov a propojuje stezku od Koterova se sportovním areálem „Božkovský ostrov“. Rovněž zde vznikla nová lávka přes řeku Úslavu, délka stezek je 500 m (mapka 3, obr. 4). Investorem této stavby byl městský obvod Plzeň 2. V součtu stály tyto tři nové úseky včetně lávek 35,5 mil. Kč, dotace z toho pokryla 68 %.
Součástí výstavby nových zastávek MHD a přechodu pro chodce na Malostranské ulici byl také vznik 600 m dlouhé stezky pro chodce a cyklisty s rozděleným provozem. V tomto případě je nová stezka vedena pouze v jednom směru (v protějším už částečně existovala), ale jelikož jde o úsek se stoupáním až 7,5 % na velmi frekventované komunikaci, je přínos pro bezpečnost cyklistů velmi významný (mapka 3, obr. 5). Městský rozpočet přišla tato stezka zhruba na 1,5 mil. Kč.
 |
 |
 |
Mapa 3 |
Obrázek 4: Lávka přes Úslavu na Božkovský ostrov |
Obrázek 5: Nová stezka s rozděleným provozem na Malostranské ulici |
Poslední novostavbou je důležitý úsek Na Jíkalce – Vejprnická, který zacelil chybějící část páteřní cyklotrasy z centra města do sídliště Skvrňany. Smíšená stezka vedená podél Vejprnického potoka je dlouhá 500 m a stála 2,3 mil. Kč (mapka 1, obr. 6).
Již jen pomocí dopravního značení vznikly pruhy pro cyklisty v přidruženém prostoru Gerské ulice v sídlišti Lochotín (délka 750 m), což je chápáno jako dočasné řešení do doby rekonstrukce celé ulice. Vznikly také první dva „cyklopiktokoridory“ v Plzni, v obou případech pro zdůraznění vedení cyklistů v protisměru jednosměrné komunikace (ulice Resslova a U Ježíška).
Nikoli bezvýznamnou úpravou je změna řešení cyklistických přejezdů v signalizovaných křižovatkách. V minulosti byl systém nejednotný, někde byla návěstidla před přejezdem, někde za přejezdem, byla v různé velikosti a umístěná v různé výšce. Jelikož v Plzni se vyskytují pouze stezky v přidruženém prostoru, problém se zužuje toliko na řešení přejezdů. Z hlediska uživatelských výhod bylo zvoleno jednotné umístění návěstidel za přejezdem a na základě pozitivního stanoviska Ministerstva dopravy se začala užívat dvouznaká smíšená návěstidla chodec – cyklista. Tyto úpravy, které probíhají na několika desítkách křižovatek, budou dokončeny letos (obr. 7). Všude tam, kde to je z hlediska zákona o provozu na PK možné (odbočování vozidel ve volném směru do chodců/cyklistů z plných návěstidel a nebo definice fáze odbočujících vozidel a fáze přejezdu jako kolizní) budou jednotně umístěna smíšená dvouznaká návěstidla a pouze tehdy, když vozidla odbočují do chodců na směrových návěstidlech, je stezka před přejezdem ukončena a cyklista by měl přecházet jako chodec. Podrobněji je tato problematika popsaná v článku ing. Dyntarové v Silničním obzoru č. 5/2014.
 |
 |
 |
Obrázek 6: stezka podél Vejprnického potoka v úseku Na Jíkalce - Vejprnická propojila sídliště Skvrňany s centrem města |
Obrázek 7: Původní samostatná návěstidla pro cyklisty byla demontována a nahrazena smíšenými dvouznakými signály pro chodce a cyklisty, ukázka je ze sadů Pětatřicátníků |
Obrázek 8: Standardní průchod smíšené stezky podél autobusové zastávky na Jateční třídě |
Celkově vidíme v Plzni vývoj směřující k jednodušším, intuitivním řešením. To vychází ze zkušeností s poměrně předvídatelným chováním cyklistů, kteří se snaží pohybovat co nejpříměji, nejrychleji a s dodržováním předpisů si moc hlavu nelámou. Jednotnosti napomáhá i absence vyhrazených pruhů pro cyklisty v hlavním dopravním prostoru, daná dlouhodobě neměnným postojem plzeňské policie. Díky tomu se nemusíme zabývat např. problematikou řadicích pruhů, odbočování cyklistů doleva, předsunutými stopčárami apod. U stezek postupně převládají stezky se společným provozem nad stezkami rozdělenými, a to zejména v okrajových částech města, kde se vyskytuje míň chodců. Smíšené stezky jsou v těchto případech uživatelsky i z hlediska nákladů na údržbu výhodnější. Některé detaily už byly standardizovány, jako například průchod smíšené stezky kolem zastávky MHD (obr. 8). Svislého značení na cyklostezkách je minimum, k usměrnění pohybu cyklistů a chodců se více využívá vodorovných značek a materiálového ztvárnění povrchu. Až na výše uvedené případy v některých typech řízených křižovatek stezky v křižovatkách neukončujeme, průjezd cyklistů křižovatkami se omezuje většinou na přejezd přimknutý k přechodu pro chodce (či pouze „místo pro přejetí“). Složitá řešení se spoustou sloupků, piktogramů a návěstidel, ve kterých si libuje např. Praha, v Plzni nenajdete. Provoz cyklistů v protisměru jednosměrných komunikací se řídí šířkovými poměry, posuzuje se vždy individuálně a musí být splněny podmínky bezpečnosti dané normou. V pěších zónách v centru města se mohou cyklisté pohybovat prakticky bez omezení.
V roce 2014 bylo v Plzni dokončeno 8,2 km cyklostezek v hodnotě zhruba 90 mil. Kč (bez započtení mostů přes Berounku a údolí Vejprnického potoka). Většinu z toho hradilo město Plzeň z vlastního rozpočtu, pouze u stezek Greenways byla poskytnuta dotace z ROP ve výši 24 mil. Kč. Podporu ze SFDI se již hodně let nepodařilo získat, protože žádný z plzeňských projektů nevyhověl přísným kritériím příslušného programu. Ačkoli Plzeň nepatří mezi aktivní členy cyklistických organizací, výstavba cyklistické infrastruktury v našem městě kontinuálně a poměrně intenzivně probíhá. V současné době je zrealizováno již přes 50 % výsledné sítě dané Generelem cyklistických tras. V dubnu 2015 např. schválili zastupitelé přidělení 9 mil. Kč na výstavbu další lávky, tentokrát přes řeku Mži poblíž zoologické zahrady a v rozpočtu města je také 270 m dlouhý úsek páteřní cyklostezky z centra do sídliště Lochotín na Karlovarské třídě.
Komentář lektora
Město Plzeň je dlouhodobě známo koncepční dopravní politikou, progresivním přístupem k dopravnímu zklidnění a významným podílem investic do dopravních staveb. To je patrné i z částky, která směřovala do rozvoje cyklistické dopravy. Je škoda, že tento rozvoj ze známých příčin směřuje takřka výhradně do investic v přidruženém dopravním prostoru, které mohou být i dražší. Ne vždy jsou totiž stezky plně využívány – zvlášť při zaměstnanecké dopravě – a zejména pokud není kvalitně vyřešeno křížení s ostatními komunikacemi. Na druhou stranu je pro velkou skupinu cyklistů stále stezka z pohledu pasivní bezpečnosti psychologicky přijatelnější než vyhrazený pruh nebo koridor (který může být ze zákona blokován např. odstavenými vozidly). Protože každé město má při implementaci prvků pro cyklisty své odlišnosti, bude zajímavé sledovat, zda například „místa pro přejíždění“ nebudou zdrojem nehodových situací pro místní, ale hlavně pro neplzeňáky. Ze zkušeností z ciziny víme, že kromě budování dopravní cesty je nutno pro přilákání uživatele kola dobudovat taky doprovodnou infrastrukturu (stojany, úschovny, service points, pítka, atd.). Protože hlavním měřítkem by nemělo být jen množství vložených financí nebo vybudovaných kilometrů, ale počet cyklistů danou stezku, pruh nebo trasu užívající. Bylo by proto vhodné doplnit článek i o hodnoty intenzit pěších nebo cyklistů (nejsou-li sčítány nové, tak alespoň orientačně v jiných vytížených profilech) nebo o známou či odhadovanou dělbu přepravní práce.
Ing. Martin Krejčí
Haskoning DHV CR, kancelář Ostrava
Komentář autora článku
V roce 2014 byl v rámci zpracování Plánu udržitelné mobility m. Plzně pořízen anketní průzkum zaměřený na dopravní chování respondentů a modal split. Podle výsledků průzkumu činil podíl cyklistické dopravy v běžném dni 2,6% ze všech cest (včetně pěších), pokud je kritériem počet cest, resp. 3,4%, pokud je kritériem vzdálenost. Velmi odlišné podíly cyklistické dopravy vycházejí, pokud sledujeme účel cest. U dojíždění do práce je podíl cyklistiky 2,3% na dopravním výkonu (vč. pěších cest), zatímco při aktivitách ve volném čase je to 18,3%. Z toho vyplývá, že v Plzni u cyklistiky výrazně převládá rekreační charakter nad dopravním. Tomu odpovídají i naměřené intenzity na profilech: nejvíc se jezdí na stezkách podél řek, kde počet cyklistů dosahuje až 1000 za den, v různých částech města pak registrujeme profily s hodnotami 500 – 700 cyklistů za den. V roce 2015 budou provedeny větší profilové cyklistické průzkumy pro ověření hodnot z minulosti i pro zjištění, jak jsou užívány nově vzniklé stezky.
Ing. Ondřej Vohradský
Správa veřejného statku města Plzně
EDIP s.r.o.
Pařížská 1230/1, 301 00 Plzeň
www.edip.cz, e-mail: edip@edip.cz EDIP s.r.o. dopravní inženýrství Česká silniční společnost webdesign Vendys graphics