dopravní inženýrství

SAMDI Sekce Silničního a městského dopravního inženýrství »

Reakce na článek Stromy kolem komunikací - ekologické a bezpečnostní hledisko (2/2015) Výsadba vhodné zeleně z hlediska bezpečnosti provozu

Ing. Zora Šachlová

V Dopravním inženýrství 01/15 byl uveden článek Ing. Jaroslava Kolaříka, Ph.D. k tématu výsadby stromů s názvem Vegetace kolem komunikací. Na tento článek reagoval por. Ing. Michael Vafek v čísle 02/15, kde byl současně uveřejněn i komentář autora. Ze závěrů obou příspěvků se zdá, že stanoviska již nejsou tak vyhrocená. Mohlo by tedy zřejmě dojít po náležitém projednání k rozumnému konsenzu, pokud by byla jmenována a svolána komise složená z odborníků, která by vypracovala návrh na společný postup a jeho zajištění. Problém je v tom, že se žádný z vrcholových orgánů (MD, MŽP, MV, příp. MZd, MPSV, MS) dosud nechopil iniciativy a ve spolupráci s ostatními resorty projednání nezorganizoval.

---

K výsadbě stromů podél komunikací již byla napsána řada informací. Nejdůležitější z nich jsou tyto: Přibližně 30 % smrtelných nehod je způsobeno následkem střetu se stromem (úměrně k tomu i počet těžce zraněných) nebo nedáním přednosti, kde je průběh nehody významně ovlivněn překážkami v rozhledu v podobě vegetace.

Od roku 2000 (kdy se začaly nehody se stromy evidovat zvlášť) do roku 2014 zahynulo následkem dopravních nehod 14 785 osob, z toho 2 352 nárazem do stromu (v průměru 157 za rok - tj. 16 %), dalších 13 % osob zahyne při nehodách nedáním přednosti ovlivněných vegetací.

V roce 2015 zahynulo při nehodách s pevnou překážkou celkem 168 osob, z toho přes 60 % následkem srážky se stromem.

Z posledních patnáct let zahynulo na českých silnicích cca 4 300 osob při nehodách ovlivněných vegetací. Pohlédneme-li na tyto nehody z ekonomického hlediska a vynásobíme-li to toto číslo ztrátou cca 20 mil. Kč za 1 smrtelné zranění, jedná se o celkovou ztrátu cca 86 mld. ze státního rozpočtu, což jsou náklady jen za SZ. K tomu samozřejmě přibývají ostatní náklady (TZ, LZ a hmotné škody - nejen na vozidlech).

V současně platném zákonu č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích § 15 Silniční vegetace je uvedeno toto:

Odst. (1) Silniční vegetace na silničních pomocných pozemcích a na jiných vhodných pozemcích tvořících součást dálnice, silnice nebo místní komunikace, nesmí ohrožovat bezpečnost užití pozemní komunikace nebo neúměrně ztěžovat použití těchto pozemků k účelům údržby těchto komunikací nebo neúměrně ztěžovat obhospodařování sousedních pozemků.

V § 11 odst. (1) Silničním pozemkem se rozumí pozemky, na nichž je umístěno těleso dálnice, silnice a místní komunikace a silniční pomocný pozemek.

Odst. (2) Těleso dálnice nebo těleso silnice a místní komunikace mimo území zastavěné nebo zastavitelné je ohraničeno spodním okrajem a vnějšími okraji stavby pozemní komunikace, kterými jsou vnější okraje zaoblených hran zářezů či zaoblených pat náspů, vnější hrany silničních nebo záchytných příkopů nebo rigolů nebo vnější hrany pat opěrných zdí, tarasů, koruny obkladních nebo zárubních zdí nebo zářezů nad těmito zdmi.

Odst. (5) Silniční pomocný pozemek je pruh pozemku přilehlého po obou stranách k tělesu dálnice, silnice nebo místní komunikace mimo souvisle zastavěné území obcí, který slouží účelům ochrany a údržby dálnice, silnice nebo místní komunikace, pokud tyto pozemky jsou ve vlastnictví vlastníka dálnice, silnice nebo místní komunikace.

V současné době se, pokud vím, hrany násypů a výkopů již nezaoblují (nesprávně - v rozporu s uvedeným zákonem - patrně z úsporných důvodů). Možná se již také nevykupují silniční pomocné pozemky. Tím se ovšem výsadba přiblížila k okraji komunikace o cca 3,5 m (pokud by byla vysazena na okraj silničního tělesa).

A to je samozřejmě špatně.

Na obrázku 1 je názorně vidět, že výsadba byla provedena nejen v rozporu s ustanovením zákona, ale také v rozporu se zdravým rozumem. Jistě si dovedete představit, jak dopadne vozidlo (a jeho osádka), které by vlivem nehodové situace sjelo ze svahu. V tomto případě by měly být na násypový svah vysázeny keře v takové vzdálenosti od hrany nezpevněné krajnice, ve které jsou schopny stroje posekat trávu.

Problém kácení zeleně a její výsadby je dlouhodobý. Nelze jej řešit radikálně, ale postupnými kroky. Veřejnost je citlivá na otázku zeleně a kácení bývá obvykle provázeno protesty veřejnosti podporované médii, která vidí jen zásah do krajiny a nikoliv fatální následky nehod způsobenými nárazy do stromů. Odpor veřejnosti a nedostatek finančních prostředků způsobuje, že v současné době nejsou odstraňovány ani stromy, jejichž kácení předpisy umožňují (např. zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) a jejichž kácení je nezbytné (stromy uschlé, částečně uschlé či jinak poškozené - nahnilé, osamoceně stojící velmi blízko u komunikace tj. takové, které představují z hlediska bezpečnosti ohrožení řidičů - zejména na vnější straně směrových oblouků a v rozhledových plochách křižovatek) a z hlediska oživení přírody nemají žádnou cenu.

Aleje stromů jsou sice velmi hezké, krajinotvorné a samy o sobě nezabíjejí, stromy podél pozemních komunikací však mohou velmi negativně ovlivňovat bezpečnost jízdy:

• jsou nebezpečnou pevnou překážkou pro vozidla, která se dostanou do nehodové situace - pokud má řidič možnost vyhnout se nehodové situaci bezpečným vyjetím mimo komunikaci tj. vjet do pole, tak to udělá. Při stejných vstupních parametrech jsou nebezpečnější, protože síla působí na malou plochu - místní deformace je tedy úměrně větší,
• jsou-li v rozhledových plochách směrových oblouků, řidič nevidí průběh směrového oblouku a vozidla v protisměru nebo jsou-li v rozhledových plochách křižovatek, řidič vyjíždějící z pozemní komunikace označené jako vedlejší nemůže objektivně dát přednost vozidlu jedoucímu po hlavní silnici, protože ho nevidí dostatečně včas, aby se mohl rozhodnout,
• za zhoršeného počasí se mezi stromy často střídá mokrý a suchý povrch, povrch mokrý s náledím, sněhovými jazyky či s namoklým listím - tyto různé povrchy mají různé vlastnosti, které se projeví především při brždění (zvláště nouzovém) a mohou způsobit nebezpečný smyk,
• za slunného počasí se rychle střídá světlo a stín (vznikají tzv. kontrastní stíny), čímž se podstatně snižuje zraková pohoda řidiče a zvyšuje možnost přehlédnutí nebo pozdního rozpoznání problematické situace (např. blikajícího směrového světla vozidla odbočujícího vlevo na lesní cestu nebo mávnutí cyklisty, který také chce odbočovat vlevo, vyběhnutí zvířete apod.), za tmy pak rozdílná čerň větví a prosvítající oblohy také ztěžuje rozeznatelnost chodců i cyklistů - zejména za větrného počasí,
• při nedostatečné údržbě vzniká nebezpečí pádu větví nebo stromů zvláště za i větrného počasí.

Ochránci přírody často nesprávně uvádějí nepřiměřenou rychlost jízdy jako příčinu střetu vozidla se stromem. Nepřiměřenost jízdy je často důsledek. Je totiž ve značné míře dána lidským odhadem situace a zkušenostmi s řízením vozidla a znalostí situací probíhajících v provozu - tedy často (ne)zkušeností řidičů zvláště mladých. Nepřiměřená rychlost vyplývá z chybného odhadu poloměru nebo klopení směrového oblouku (bez VDZ a směrových sloupků) zejména v noci a za nepříznivých povětrnostních podmínek nebo úhybným manévrem po chybě protijedoucího řidiče a často i nevhodným vedením trasy komunikace, které nebylo možné u starých tras komunikací napravit, chybným odhadem vznikající dopravní situace atd.

Dohoda ministra dopravy s ministrem životního prostředí (cca před 5 lety), razantně zveřejněná ve sdělovacích prostředcích, kterou se zakazuje likvidace stromů u silnic, byla zjevně nad rámec zákona o pozemních komunikacích.

Před několika roky požádala Policie ČR Ministerstvo životního prostředí o určení kritérií pro posuzování dřevin v krajnici, v její těsné blízkosti a za silničním příkopem, kde dochází opakovaně ke střetu s vozidly, ŘSD ČR bylo samozřejmě ochotné spolupracovat. Kritéria měla sloužit pro řízení o povolení kácení dřevin takto umístěných či narušených. Doposud je celá záležitost otevřená, alespoň nevím o nějakém dohodnutém koncepčním řešení.

Vhodným řešením by mohla být výsadba křovin (viz obr. 2).

Křoviny by jistě také mohly plnit krajinotvornou funkci jako stromy a jsou-li udržovány, mohou být i krásné. Především však nemají nevýhody stromořadí z hlediska bezpečnosti provozu. Naopak mají (nebo by mohly mít) řadu výhod:

• nejsou pro vozidla nebezpečnou ojedinělou či souvisle působící pevnou překážkou, naopak mohou vozidlo, které v nehodové nebo po nehodové situaci vyjelo z komunikace částečně zpomalit,
• v souvislé řadě mohou řidiče velmi dobře vést,
• mohou působit jako "zásněžky" - tedy bránit vzniku sněhových jazyků,
• mohou při vhodné výsadbě bránit i rychlému vběhnutí zvěře,
• nemají nevýhody alejí (nestřídá se světlo a stín, povrch silnice rychleji a souvisle vyschne, atd.).

Bohužel stále dochází k tomu, že již vykácené stromy se nahrazují opět stromy, které vyrostou a zesílí. Tedy již jednou vyřešený problém se znovu bude vracet a přitom by jistě bylo možné najít jiná daleko vhodnější místa na výsadbu.

Opatření

Pro výhledové řešení v této oblasti je nezbytný vládní záměr, spolupráce mezi dotčenými resorty (zejména doprava, vnitro, životní prostředí, ale i zdravotnictví, místní rozvoj, sociální věci a spravedlnost) a částečně také finanční prostředky, které budou potřeba pro zajištění jiných než silničních pozemků. Rovněž bude nutné rozhodnout, kde budou nové stromy vysázeny (např. na náměstích přilehlých obcí, na pozemcích škol a školek) a kdo bude mít v majetkové správě nově vzniklé plochy zeleně.

Tato opatření by měla být předem v médiích vysvětlena (nejlépe v pořadech pro "BESIP" ) tak, aby si veřejnost uvědomila nebezpečnost pevných překážek v okolí pozemních komunikací (nejen stromů, ale i reklam, samostatných sjezdů na sousední pozemky atd.) s tím, že zeleň se nelikviduje, ale přemísťuje do vhodnějších míst, jak z hlediska bezpečnosti silničního provozu, tak i z hlediska péče o stromy, kterým solení a nárazy vozidel také ubližují.

V současné době by měli správci a také státní dozor (§ 41, odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů) dohlížet na likvidace vegetace v rozhledových polích směrových oblouků a zejména křižovatek, příp. dojednat s majiteli pozemků nevysazování vysokých rostlin (např. kukuřice).

Závěr

Je nutné znovu iniciovat jmenování a svolání komise odborníků, kteří by zastupovali své resorty (MD, MV a MŽP). Bylo by též vhodné jmenovat i zástupce resortů, které s problematikou bezpečnosti na komunikacích následně souvisejí (MZd, MPSV, MMR a MS).

zpět na články

nahoru

• O časopise
• Archiv čísel
• Rejstřík
• Články
• Prodej publikací
• Kontakt