Jsou opravdu všude nutná větší parkovací stání?
Ing. Martin Krejčí (HaskoningDHV CZ Ostrava, martin.krejci@rhdhv.com)
V březnu 2011 vyšla nová norma ČSN 73 6056. Přinesla mnoho změn, jak je uvedeno v předmluvě, cílem revize normy bylo přizpůsobit rozměry parkovacích stání vozovému parku ČR.
Revize normy přinesla jistě mnoho pozitivních prvků. Ve výsledku oproti předchozí normě, která umožňovala dva typy šířek kolmých stání u nejběžnějších osobních vozidel, došlo však k zvětšení šířky v závislosti na šířce komunikace ve všech třech alternativách (nejúspornější kategorie je širší oproti původní normě o 0,1 – 0,25 m a u krajních stání o dalších 0,25 m), u podélného stání se délka běžného stání prodloužila pak o 0,25 – 1,25 m. Parkovací portfolio na ostravských sídlištích, ba i na většině nevyhrazených stání v centru města se však neskládá z vozidel podnikatelských subjektů luxusní třídy, převládají běžná vozidla, kterým původní rozměry naprosto dostačovaly. Ve svém důsledku tak při každé rekonstrukci, provedené v souladu s novou normou v souvislé zástavbě dané šířky a délky, dojde k značnému úbytku parkovacích míst. Řidiči se tomu již dokázali přizpůsobit a parkují bez ohledu na vodorovné značení. Tak učíme účastníky silničního provozu nerespektovat pravidla, což při známé české povaze (která se každý zákon snaží ohnout ke svému prospěchu) může přispět k utvrzujícímu pocitu – co předpis, to nesmysl. Jistě, třeba u podélných stání to lze řešit jen vyznačením parkovacího pruhu bez jednotlivých stání, ale právě toto řešení se příliš neosvědčilo, neboť řidiči neumějí odhadnout správně vzdálenosti a kapacita pruhu se tím svelmi snižuje. Pokud se jedná o nově navrhovaná parkovací stání, znamená to naopak zvětšený zábor ploch, ať už se jedná o zemědělskou půdu, či například zeleň. Nemám nic proti tomu, aby se u supermarketů, hotelů vyšších kategorií nebo u golfových areálů prováděly plochy v souladu s novou normou – zde jsou tyto požadavky naprosto oprávněné. Přivítal bych však, aby bylo možné v rámci normy alespoň u rekonstrukcí nebo i u nové bytové zástavby nižších sociálních kategorií (starší sídliště, startovací byty, nízkometrážní byty), případně u výrobních závodů pro denní dojíždění zaměstnanců povolit odchylky od normy vzhledem k původní normě. I autobusová nádraží ani komunikace přece dnes nedimenzujeme na špičku, která se vyskytne jen občas. Vůbec nesnižuju kvalitu práce týmu, který normu stvořil – sám vím, co to dá za práci. Jenom si troufám po dvou a půl letech platnosti normy vyprovokovat diskuzi, zda by nemohlo dojít k drobným úpravám. Jistě můžete namítnout, že přece lze schválit i odlišná řešení. Pro policii, silniční správní a stavební úřad však bývá jednodušší trvat na řešení podle normy. Druhým problémem je, že podle vyhlášky 268/2009Sb. v platném znění (§5, odst. 2) je odkaz na normové hodnoty, čímž se norma de facto stává závazná. Přivítám názory jiných kolegů, z diskuze může vyplynout, jestli můj pohled na věc je ojedinělý či nikoliv.
Komentář lektora
Na otázku „Jsou opravdu všude nutná větší parkovací stání?“ odpovídám: „Ano jsou!!!“ Revize ČSN 73 6056 a návazná revize ČSN 73 6058 vycházejí z rozsáhlé rešerše zahraničních předpisů. Rozměry stání vycházejí z naší Škody Octavia a odpovídají běžnému evropskému standardu. Rozhodně tedy nemůžeme tvrdit v souladu s autorem článku, že se jedná o „vozidla podnikatelských subjektů luxusní třídy“. Při revizi se vycházelo i ze zkušeností zadavatele a došlých stížností na jeho adresu především od uživatelů parkovišť a hromadných garáží. Byl navržen, podle mého názoru, přijatelný kompromis mezi optimálním technickým a ekonomickým řešením.
V článku zmíněné řešení pro dvě velikosti osobních automobilů většinou vedlo ze strany stavebníka k požadavku na používání stání menších rozměrů. Výsledkem pak byla parkoviště, zvláště u obchodních řetězců, kde se nedalo prakticky z automobilu vystoupit, nebo jen za cenu odření sousedova či vlastního vozu či se zajištěním bezplatného čištění obou vozů svými svršky a jejich následným odnesením do čistírny.
K tomu, že řidiči se tomu dokázali přizpůsobit a porušují pravidla tím, že parkují mimo vyznačená stání, mohu říci, že z našich zkušeností však naopak vyplývá, že právě úzká stání a zaparkování jen jednoho „většího“ vozidla nutilo ostatní řidiče parkovat mimo vyznačená stání.
Další část článku se zabývá úbytkem míst při rekonstrukcích parkovišť na našich sídlištích. Dovolil bych si zde opět polemizovat s tvrzením, že se jedná o „značný úbytek parkovacích míst“. Na deset až pětadvacet míst se jedná prakticky o jedno místo a přitom parkovací plochy na našich sídlištích jsou poddimenzovány v řádu stovek procent.
Ing. Miloslav Müller
Pragoprojekt a.s.
EDIP s.r.o.
Pařížská 1230/1, 301 00 Plzeň
www.edip.cz, e-mail: edip@edip.cz EDIP s.r.o. dopravní inženýrství Česká silniční společnost webdesign Vendys graphics