Ekonomická stránka dopravních nehod
Ing. Alena Daňková, Centrum dopravního výzkumu, v.v.i
Doprava má v dnešní době pro společnost podstatný význam a patří mezi nezbytné podmínky efektivního fungování vyspělé ekonomiky. Na jedné straně je pro společnost prospěšná, přináší užitky, jako určitou mobilitu, rychlost změny místa, flexibilitu, na straně druhé způsobuje újmy. Vznikají dopravní nehody, které mají za následek ztráty lidských životů, různá zranění, hmotné škody, roste zatížení životního prostředí, snižuje se kvalita života.
Dopravními nehodami přichází společnost o značné množství finančních prostředků, vznikají ztráty z produkce, rostou náklady na hospitalizaci, na výplatu vdovských, sirotčích a invalidních důchodů, atd. Z tohoto důvodu je důležité věnovat pozornost oceňování následků dopravních nehod. Jejich finanční vyjádření tak může nejen poskytnou přehled, kolik nehody stojí občany a stát, ale také může pobídnout k realizaci dopravně-bezpečnostních opatření, která by přispěla ke snížení nehodovosti.
Je na místě položit otázku, je vůbec možné ocenit samotný lidský život? Na jednu stranu lze říci, že hodnota lidského života je nesrovnatelná s jakoukoli jinou hodnotou, na druhé straně však existují limity, které omezují prostředky, jež lze vynaložit na snížení rizika úmrtí.
Ocenění dopravních nehod není jednoduché, některé jejich následky jsou obtížně kvantifikovatelné. Centrum dopravního výzkumu, v.v.i., které se touto problematikou zabývá několik let, pro tento účel zpracovalo metodiku výpočtu ztrát z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích.
Obrázek č. 1 Rozčlenění nákladů a ztrát
Při výpočtu se vychází z metody „celkového výstupu“, jejíž podstatou je identifikace, kvantifikace a následné ocenění nákladů a ztrát, které vznikají v důsledku dopravní nehody. Náklady lze rozdělit na přímé (bezprostředně souvisí s dopravní nehodou) a nepřímé (nesouvisejí přímo se vznikem dopravní nehody, vztahují se k pozdějším výdajům vzniklých v důsledku dopravní nehody) viz Obrázek č. 1.
Každá složka nákladů zahrnuje položky, které souvisejí s danou činností. Například náklady na zdravotní péči zahrnují náklady na rychlou zdravotnickou pomoc, na ústavní nemocniční péči, na rehabilitaci na ambulantní lékařskou péči atd. Pro větší míru podrobnosti jsou jednotlivé náklady a ztráty vyčísleny podle následku dopravních nehod, a to na nehody se smrtelným zraněním, s těžkým zraněním, s lehkým zraněním, jen s hmotnou škodou.
Při vyčíslování výše daných nákladů je důležitá úzká spolupráce se všemi zainteresovanými subjekty, např. zdravotnickými zařízeními, pojišťovnami, Ředitelstvím služby dopravní policie Policejního prezídia ČR, Ministerstvem zdravotnictví, Českým statistickým úřadem a dalšími institucemi.
Ztráty z dopravní nehodovosti se pohybují v řádu desítek mil. Kč. Důvodem takto vysokého čísla je vysoký počet dopravních nehod, finanční náročnost poskytovaných služeb, vzniklá ztráta produkce osob. V roce 2006 činily ztráty z dopravní nehodovosti 48 259 mil. Kč, v přepočtu 1 702 mil. EUR. Ve srovnání s rokem 2005 (52 546 mil. Kč) se jedná o několik miliard nižší částku. Důvodem byl především značný pokles nehod, a to především nehod s následkem smrtelného zranění osob.
Do roku 2004 měly celkové ztráty z dopravní nehodovosti růstovou tendenci. Od roku 2005 dochází k postupnému snižování těchto ztrát (viz Graf č. 1). Na pokles celkových ztrát mělo podstatný vliv snížení počtu nehod, náklady a ztráty způsobené nehodovostí měly bohužel vzestupnou tendenci (viz Tabulka č. 1).
 |
 |
Graf č. 1 Ekonomické ztráty z dopravní nehodovosti v mld. Kč (2002-2006) |
Tabulka č. 1 Jednotkové náklady v tis. Kč |
Problematika dopravy a její celospolečenské následky jsou tak rozsáhlou oblastí, že do ekonomického vyčíslení ztrát z dopravní nehodovosti není možné zahrnout všechny s tím související faktory. Jedná se zejména o subjektivní škody (např. bolest, šok, změna kvality a délky života, škody na životním prostření), které jsou z důvodů obtížné kvantifikovatelnosti těžce vyčíslitelné v peněžních jednotkách. Vzhledem k charakteru této problematiky nelze proto předpokládat, že celková částka ekonomických ztrát je konečná. Při oceňování ztrát z dopravní nehodovosti je proto vhodné doplnit metodu celkového výstupu o kontingenční metodu ocenění (například metodu ochoty platit).
Ekonomické vyčíslení ztrát z dopravní nehodovosti napomůže k uvědomění si závažnosti této problematiky a přispěje tak k řešení dopravně-bezpečnostních opatření v celostátním měřítku. Tato opatření tak přispějí nejen k poklesu nehodovosti, naplnění cíle Národní strategie bezpečnosti silničního provozu (snížení počtu usmrcených osob na polovinu roku 2002, tedy na 650 osob), ale také k zlepšení kvality infrastruktury, k dosažení trvalého hospodářského růstu a růstu kvality života obyvatel.
Komentář lektora
Asi každý zná nehodovou lokalitu, jejíž úprava ke zvýšení bezpečnosti je z různých důvodů dlouhodobě odkládána. Příkladem může být přechod pro chodce v malém českém městě, kde dochází každoročně k dopravním nehodám s následky na zdraví chodců. Ověřená a poměrně jednoduchá a finančně nenáročná úprava, spočívající ve zúžení komunikace, vložení středního ostrůvku a speciálním nasvětlení, je již několik let vedením města odkládána. Je s podivem, že dokonce i místní občané chápou dopravní nehody v tomto místě jako nutné zlo začátku 21.století. Podle tohoto článku lze jednoduše vyčíslit, že návratnost realizace této úpravy by byla z celospolečenského hlediska téměř okamžitá. Doufejme, že otázka ekonomického vyčíslení ztrát z dopravní nehodovosti bude v budoucnu více zohledňována a povede k realizaci dlouho odkládaných úprava ke zvýšení bezpečnosti.
Ing. Luděk Bartoš
EDIP s.r.o.
Pařížská 1230/1, 301 00 Plzeň
www.edip.cz, e-mail: edip@edip.cz EDIP s.r.o. dopravní inženýrství Česká silniční společnost webdesign Vendys graphics