dopravní inženýrství

SAMDI Sekce Silničního a městského dopravního inženýrství »

Dopravní nehodovost se zvěří na silnicích I. tříd v Karlovarském kraji

Ing. Luděk Bartoš, Ph.D. (EDIP s.r.o., bartos@edip.cz), Ing. Aleš Richtr (EDIP s.r.o., richtr@edip.cz), Ing. Jan Martolos, Ph.D. (EDIP s.r.o., martolos@edip.cz), Ing. Antonín Seidl (D.I.A.S., antonse@volny.cz)

Obsahem článku je analýza dopravní nehodovosti se zvěří na silnicích I. třídy na území Karlovarského kraje. Tento druh dopravních nehod vykazuje v posledních letech významný nárůst.

The content of the article is the analysis of traffic accidents with game on the 1st class roads in the territory of the Karlovy Vary Region. This kind of accidents in recent years shows a significant increase.

---

Úvod

Na území Karlovarského kraje je 37,5 km dálnic a 183,5 km silnic I. třídy.

Nejvýznamnější z nich je tah silnice I/6 Praha - Karlovy Vary - Pomezí nad Ohří (státní hranice), který byl v úseku Karlovy Vary - Cheb postupně přestavěn na rychlostní silnici a od 1. 1. 2016 převeden do kategorie dálnice. Intenzita dopravy podle celostátního sčítání 2016 dosahuje mezi Karlovými Vary a Sokolovem 16 tisíc vozidel za den, na průtahu Karlovými Vary až 27 tisíc vozidel za den.

Další silnice I. třídy zajišťují spojení s Ústeckým krajem (I/13) a s Plzeňským krajem (I/20 a I/21), nebo napojují významné hraniční přechody do Německa (I/21 Vojtanov, I/25 Boží Dar a I/64 Aš).

Ředitelství silnic a dálnic ČR, Správa Karlovy Vary se dlouhodobě věnuje systematickému snižování nehod na silnicích I. třídy. Opakovaně, v letech 2008 a 2013 byla zpracována analýza míst častých dopravních nehod podle schválené metodiky [2], v roce 2016 pak posouzení shluků dopravních nehod vyhodnocených metodou KDE+ [3]. Následně byla vybraná opatření realizována. Od roku 2013 jsou postupně prováděny bezpečnostní inspekce silnic I. třídy (silnice I/13 v roce 2013, silnice I/21 v roce 2015, silnice I/20 v roce 2016 a v roce 2017 je prováděna inspekce silnic I/25 a I/64), opět s následnou realizací příslušných opatření.

Vývoji nehodovosti na silnicích I. třídy v Karlovarském kraji se věnoval článek [5] publikovaný v časopise Dopravní inženýrství v roce 2015. Vyplývá z něj, že při snižování dopravní nehodovosti a jejích následků v České republice se v Karlovarském kraji podařilo dosáhnout nadprůměrných výsledků.

Vývoj nehodovosti se zvěří

V roce 2017 se společnost EDIP s.r.o. v rámci zakázky [1] pro Ředitelství silnic a dálnic ČR podrobněji věnovala nehodám se zvěří. Byly analyzovány nehody na silnicích I. třídy v Karlovarském kraji evidované Policií ČR. Určité komplikace způsobila neúplnost dostupných dat o dopravních nehodách za rok 2016. Proto jsou některá vyhodnocení provedena bez tohoto roku.

Za roky 2007 - 2016 je na silnicích I. třídy v Karlovarském kraji evidováno celkem 812 nehod se zvěří. Jejich rozložení v jednotlivých letech je velmi nerovnoměrné (viz obrázek 1).

K prudkému poklesu vyvolanému změnou legislativy (zvýšení limitu hmotné škody pro povinné ohlášení nehod policii) došlo v roce 2009. Mezi roky 2012 a 2016 ale lze zaznamenat opětovný postupný nárůst počtu nehod se zvěří, přičemž mimořádný skokový nárůst v roce 2015 byl v následujícím roce korigován. Počet evidovaných nehod se zvěří za rok 2016 je přibližně na úrovni let 2007 a 2008.

Příčiny rychlého nárůstu mezi roky 2012 a 2015 nejsou zcela jednoznačné a s velkou pravděpodobností se může jednat i o souhru více příčin:

• z důvodu zvýšení stavů až přemnožení některých druhů zvěře mohlo dojít i k nezanedbatelnému nárůstu dopravních nehod,
• s větším počtem dražších vozidel se zvětšuje i počet dopravních nehod, při kterých je naplněna podmínka povinného ohlášení nehody,
• je možné, že dochází k častějšímu ohlašování nehod se zvěří i v případech, kdy výše škody nedosáhne předepsaného limitu (při nehodě se zvěří zpravidla řidič vozidla není označen jako viník nehody a není tedy nijak sankcionován).

Pozitivní zjištění je, že navzdory významnému nárůstu počtu evidovaných nehod se nezvyšují počty zraněných osob. Za celé sledované období 9 let bylo při nehodách se zvěří na silnicích I. třídy v Karlovarském kraji pouze 8 osob lehce zraněno, přičemž jejich počet má spíš klesající tendenci (viz obrázek 2). Těžké ani smrtelné zranění nebylo zaznamenáno.

Tato skutečnost může pravděpodobně souviset se zvyšující se pasivní bezpečností vozového parku.

Rozložení nehod se zvěří v čase

Obrázky 3 - 5 dokumentují četnost evidovaných nehod na silnicích I. třídy v Karlovarském kraji v období 2007 - 2015 v průběhu dne, týdne a roku.

Obrázek 3: Počet dopravních nehod se zvěří v jednotlivých hodinách dne. Silnice I. třídy na území Karlovarského kraje - období 2007-2015.	Obrázek 4: Počet dopravních nehod se zvěří v jednotlivých dnech týdne. Silnice I. třídy na území Karlovarského kraje - období 2007-2015.	Obrázek 5: Počet dopravních nehod se zvěří v jednotlivých měsících roku. Silnice I. třídy na území Karlovarského kraje - období 2007-2015.

V průběhu 24 hodin se největší počet dopravních nehod se zvěří se odehrává od soumraku do svítání. Naopak za denního světla, kdy jsou intenzity dopravy obecně významně vyšší, je počet těchto nehod minimální. Lze usuzovat, že zvýšený počet nehod se zvěří v noci souvisí jak s vyšší aktivitou zvěře v nočním období, tak s významně delšími časovými mezerami mezi vozidly, které zvěř od pobytu v blízkosti silnice během dne odrazují.

Mezi jednotlivými dny týdne nejsou zásadní rozdíly. Zvýšený podíl pátku a neděle patrně souvisí s vyšší intenzitou dopravy ve večerních hodinách, v neděli možná i v brzkých ranních hodinách (po půlnoci).

V průběhu roku je podle očekávání největší počet nehod se zvěří v měsících květnu a červnu. Nižší počet nehod v červenci (srovnatelný se zimními měsíci) a nárůst v podzimních měsících souvisí s chováním zvěře v průběhu roku.

Výsledky jsou v souladu s celorepublikovými daty analyzovanými v projektu [6].

Dalším zajímavým souvislostem, které vyplývají z analýzy nehod se zvěří, se věnovala také přednáška [7].

Vyhodnocení nehodovosti se zvěří na jednotlivých silnicích I. třídy

Bylo provedeno vyhodnocení dopravní nehodovosti se zvěří na jednotlivých silnicích I. třídy v Karlovarském kraji. Silnice I/6 je zahrnuta včetně úseku rychlostní silnice R6 (od 1. 1. 2016 dálnice D6).

Pro možnost vzájemného porovnání silnic bylo vyhodnoceno jednak kritérium relativní nehodovosti se zvěří, které nejlépe vystihuje riziko z pohledu jednotlivého účastníka silničního provozu, a jednak kritérium hustoty dopravních nehod, které vyjadřuje výši rizika na jednotlivých úsecích silnic z celospolečenského hlediska.

Obrázek 6 obsahuje porovnání jednotlivých silnic I. třídy v Karlovarském kraji podle relativní nehodovosti.

Z porovnání lze usuzovat na určitou souvislost mezi relativní nehodovostí a skutečně dosahovanými rychlostmi jízdy na jednotlivých silnicích.

Obrázek 7 obsahuje vývoj hustoty nehod se zvěří na jednotlivých silnicích I. třídy po letech. Silnice I/6 (R6) byla pro tento účel ještě rozdělena na 3 části podle okresů.

Výrazně odlišný vývoj v letech 2009 - 2014 na silnici I/6 v okrese Sokolov pravděpodobně souvisí s postupným zprovozňováním rychlostní silnice R6 v letech 2010 - 2012 a postupnému návyku zvěře na přítomnost komunikace s vyšší jízdní rychlostí.

Obrázek 6: Počet dopravních nehod se zvěří na 1 milion vozokilometrů (relativní nehodovost) - porovnání jednotlivých silnic I. třídy na území Karlovarského kraje (průměrná hodnota za období 2007-2015).	Obrázek 7: Počet dopravních nehod se zvěří na 1 km silnice (hustota nehod) - porovnání vývoje v letech na jednotlivých silnicích I. třídy na území Karlovarského kraje.

Závěry

Provedená analýza potvrdila negativní vývoj dopravní nehodovosti se zvěří. Pozvolný nárůst počtu těchto dopravních nehod na silnicích I. třídy v Karlovarském kraji začal již v roce 2012. Mimořádný skokový nárůst v roce 2015 byl sice v roce 2016 korigován, i tak je celkový růst za období 2012 - 2016 významný. Není ale jasné, do jaké míry se jedná o skutečný nárůst nehod se zvěří a jaká část je způsobena pouze jejich častějším ohlašováním policii.

Pozitivním jevem je, že současně s nárůstem počtu evidovaných nehod se nezvyšují počty zraněných osob.

Jednoznačně nejvyšší nehodovost se zvěří ze silnic I. třídy v Karlovarském kraji je na silnici I/6 (včetně R6, resp. D6), při rozdělení po okresech pak silnice I/6 v okrese Karlovy Vary (a to podle obou použitých kritérií - relativní nehodovosti i hustoty nehod).

Ředitelství silnic a dálnic ČR připravuje a postupně realizuje opatření k omezení počtu těchto dopravních nehod. V dálničním úseku mezi Karlovými Vary a Chebem se jedná prioritně o doplnění chybějících částí oplocení s navedením zvěře k vhodným migračním objektům (dálničním mostům). Na silnici I/6 od Prahy do Karlových Varů, kde je počet nehod se zvěří největší, budou zkušebně použity ultrazvukové plašiče. Problémem tohoto úseku ale je absence migračních objektů, kde by zvěř mohla silnici bezpečně překonat.

Návrh opatření k usměrnění pohybu živočichů přes pozemní komunikace musí vycházet z komplexního hodnocení průchodnosti komunikace, které musí provést projektant v úzké spolupráci s odborníkem na migraci zvěře - viz metodiku [6].

Literatura

1. Karlovarský kraj, Vyhodnocení nehod se zvěří na silnicích I. třídy. EDIP s.r.o., 2017.
2. Metodika identifikace a řešení míst častých dopravních nehod, CDV, 2001.
3. Bíl, M., Andrášik, R., Svoboda, T., Sedoník, J. KDE+. Computer software. Vers. 1.0. Olomouc: Transport Research Centre, 2016. Web. www.kdeplus.cz.
4. Bartoš, L., Richtr, A.: Návrh opatření ke zvýšení bezpečnosti na nehodových lokalitách v Karlovarském kraji, Dopravní inženýrství 2009/2.
5. Bartoš, L., Richtr A., Seidl A.: Komplexní přístup k řešení bezpečnosti na pozemních komunikacích na příkladu silnic I. třídy v Karlovarském kraji, Dopravní inženýrství 2015/1.
6. Metodika optimalizace návrhu opatření k usměrnění pohybu živočichů přes pozemní komunikace, EDIP, s.r.o., HBH Projekt spol. s r.o., 2014.
7. Martolos, J.: Nehodovost se zvěří a návrh opatření na usměrnění pohybu živočichů přes pozemní komunikace, Sborník přednášek Silniční konference 2012, Plzeň. 2012.
8. Martolos, J., Šikula, T., Libosvár, T., Anděl, P.: Optimization of Measures to Prevent Collisions of Animals and Road Traffic, Transactions on Transport Sciences, Vol 7, No 4 (2014), DOI: 10.2478/trans-2014-0010

---

Komentář lektora

Článek, zpracovaný týmem odborníků, kteří se dané problematice dlouhodobě věnují, přináší konkrétní poznatky z analýzy dopravní nehodovosti, způsobené střety se zvěří v Karlovarském kraji. Konkrétně řeší silnice I.třídy a dálnici D6. Příspěvek je přehledně strukturován a přináší konkrétní informace o východiscích, sledované problematice, ale hlavně také o zajímavých výsledcích a trendech.
Oceňuji důsledné a praktické použití dostupných a aktuálních metodik (viz Literatura na konci článku) a také snahu o interpretaci konkrétních výsledků.
Jediný aspekt, který v příspěvku postrádám, je alespoň stručná informace o charakteru území, kterým sledované silnice a dálnice procházejí, protože je to aspekt, který nehodovost významně ovlivňuje a dokládá to také Obrázek 7 (například u silnice I/25, která prochází převážně lesní krajinou, oproti silnici I/6, která zčásti vede po hranici lesa a volné krajiny).
Na závěr lze říci, že kladem článku je jeho věcnost, kompaktnost a přínos v tom, že čtenář získá ucelený přehled o dané problematice, o možnostech konkrétních řešení a také o konkrétních krocích, které při řešení dané problematiky podniká Ředitelství silnic a dálnic ČR.

Tomáš Šikula
expert na environmentální aspekty dopravních staveb, HBH Projekt

zpět na články

nahoru

• O časopise
• Archiv čísel
• Rejstřík
• Články
• Prodej publikací
• Kontakt