Dopravní inženýrství - časopis o dopravní problematice

Dálkové migrační koridory pro velké savce a dopravní infrastruktura

doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. (EVERNIA s.r.o., andel@evernia.cz)

Výstavba dopravní infrastruktury a následný provoz mají celou řadu velmi závažných negativních dopadů na živočichy i celé ekosystémy. Hlavními negativními faktory jsou likvidace nebo přeměna původních biotopů při výstavbě, přímá mortalita živočichů na silnicích, disturbance hlukem, imisemi, světelným znečištěním, vizuálním kontaktem a fragmentace krajiny a populací.

1. Úvod

Výstavba dopravní infrastruktury a následný provoz mají celou řadu velmi závažných negativních dopadů na živočichy i celé ekosystémy. Hlavními negativními faktory jsou:

  1. likvidace nebo přeměna původních biotopů při výstavbě
  2. přímá mortalita živočichů na silnicích
  3. disturbance hlukem, imisemi, světelným znečištěním, vizuálním kontaktem
  4. fragmentace populací

Právě posledně jmenovanému faktoru je nyní nejen u nás, ale v celé EU, věnována mimořádná pozornost. Hlavním důvodem je skutečnost, že se stále nedaří zastavit pokles biodiverzity a narušování ekosystémů. Negativní impakty rozrůstání sídelní a dopravní infrastruktury, chemické kontaminace prostředí, průmyslového zemědělství a dalších aktivit se kumulují a postupně zeslabují populace živočichů. Je prokázáno, že v případě, kdy populace je izolována od ostatních a rozdělována (fragmentována) na menší části, se její životaschopnost a potenciál odolávat souhrnu negativních vlivů významně snižuje. Fragmentace krajiny a populací zde působí jako katalyzátor vymírání druhů. Proto je třeba pojímat celou problematiku ochrany živočichů komplexně z hlediska všech vlivů, které zde působí, a stejně tak komplexně je třeba se dívat na roli dopravní infrastruktury. Ta je společně s výstavbou sídel a průmyslových objektů v extravilánech obcí hlavní příčinou fragmentace krajiny a populací.

2. Hlavní aspekty fragmentace krajiny

Problematika fragmentace krajiny je velmi složitá a prolíná se zde řada dílčích vzájemně provázaných témat. Za hlavní je možné považovat následující:

  1. hodnocení stupně fragmentace krajiny
  2. návrh migračních opatření na silnicích a dálnicích
  3. zachování celkové průchodnosti krajiny pro živočichy

K bodům (I) i (II) existuje rozsáhlá odborná literatura a bylo o nich samostatně pojednáno i na stránkách tohoto časopisu /1, 2/. Pro rekapitulaci uvádím základní metodické materiály, které jsou k dispozici:

A. Metodická příručka „Hodnocení fragmentace krajiny dopravou“ /3/

Základní používanou metodou je stanovení oblastí, které jsou považovány za nefragmentované, tzv. polygonů UAT (Unfragmented Areas by Traffic). Polygon UAT je definován jako část krajiny, která je ohraničena komunikacemi s hustotou dopravy vyšší než 1000 vozidel/den a má rozlohu větší než 100 km2. Metodika je vhodná především pro větší územní celky (SEA na hodnocení dopravních koncepcí nebo územních plánů) a umožňuje sledovat časový vývoj fragmentace v minulosti i prognózu do budoucnosti. Mapy polygonů UAT pro celou ČR jsou k dispozici na stránkách www.cenia.cz.

B. Technické podmínky Ministerstva dopravy ČR č. 180 „Migrační objekty pro zajištění průchodnosti dálnic a silnic pro volně žijící živočichy“ /4/

TP 180 se zabývají základními aspekty řešení migračních objektů. Protože navrhování těchto opatření je složitým procesem, který vyžaduje komplexní ekologický, technický a ekonomický přístup, požadují Technické podmínky při návrhu a realizaci libovolné dálnice a silnice zpracování tzv. migračních studií. Ty jsou požadovány v hierarchické posloupnosti:

  • strategická migrační studie - úroveň koncepcí, výběru koridorů a územních plánů
  • rámcová migrační studie - úroveň EIA (měla by být součástí každé dokumentace EIA na silnice a dálnice)
  • detailní migrační studie - úroveň dokumentace pro územní rozhodnutí

Tyto studie, které musí být zpracovávány ve spolupráci ekologa a technika, jsou základním nástrojem pro racionální návrhy objektů a pro snižování bariérového efektu pozemních komunikací.

C. Metodická příručka „Mosty přes vodní toky - ekologické aspekty a požadavky“ /5/

Metodická příručka je zaměřena na drobné mostní objekty především na silnicích nižších tříd a na jejich optimalizaci z hlediska využívání živočichy. Protože většina živočichů usmrcených na silnicích je na komunikacích II. a III. tříd, je toto téma z hlediska snižování mortality velmi důležité. Základním nástrojem jsou dílčí úpravy v rámci rekonstrukcí drobných mostních objektů.

Bod III, zajištění celkové průchodnosti krajiny, je koncepčním bodem protože vyžaduje součinnost s ostatními uživateli krajiny a musí být realizován nejen prostřednictvím legislativy ochrany přírody, ale především územním plánováním. Z hlediska dopravních staveb s touto koncepcí úzce souvisí efektivita vynaložených prostředků na migrační objekty. Je zřejmé, účinnost migračního objektu na dálnici může být znehodnocena výstavbou různých průmyslových nebo sídelních areálů v jeho sousedství. Takovým to situacím má nová koncepce zabránit. Na konci roku 2010 došlo k vydání důležitých materiálů souvisejících, které s ní souvisí. Jejich stručné představení je v následující kapitole.

3. Koncepce zachování celkové propustnosti krajiny

Ochrana průchodnosti krajiny musí být řešena koncepčně na úrovni územního plánování, protože jinak nelze zajistit kontinuitu migračních koridorů. Navržená koncepce MŽP vymezuje pro zajištění ochrany tři na sebe navazující kategorie:

  • migračně významná území (MVÚ) - zahrnují území jak trvalého výskytu, tak prostory potřebné pro migraci živočichů
  • dálkové migrační koridory (DMK) - vedou v MVÚ a představují dosud průchodné koridory pro velké savce v minimálním rozsahu nutném pro vzájemné propojení míst trvalého výskytu.
  • migrační trasy (MT) - představují detailní řešení DMK v kritických a problémových místech a řeší až ve fázi investiční přípravy staveb.

Migračně významná území a dálkové migrační koridory byly vymezeny v rámci projektu VaV Ministerstva životního prostředí „Vyhodnocení migrační propustnosti krajiny pro velké savce a návrh ochranných a optimalizačních opatření“. Řešitelskými organizacemi byly Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v.v.i., EVERNIA s.r.o., Agentura ochrany přírody a krajiny. Jako modelová skupina živočichů byli zvoleni velcí savci (rys ostrovid, medvěd hnědý, los evropský, vlk obecný a jelen lesní). Tyto druhy je třeba považovat za tzv. deštníkové druhy, které reprezentují ostatní druhy lesních savců. Vzhledem k jejich obecně největším nárokům na prostupnost krajiny znamená zajištění dostatečných parametrů pro migraci velkých savců i průchodnost pro ostatní druhy.

Jako podkladové materiály pro konečné výstupy byla aktualizována data o výskytu zájmových druhů v ČR, zhodnoceny jejich ekologické nároky, proveden rozbor a kategorizace migračních bariér v krajině, sestaveny dva druhy matematických modelů krajinného potenciálu a především byly podrobně v terénu prozkoumány trasy navrhovaných dálkových migračních koridorů. V rámci projektu byla řešena i návaznost koridorů na analogické prvky v sousedních státech a tím i na připravovanou celoevropskou síť.

Výstupem projektu je vymezení migračně významných území, které pokrývá 42 % ČR. (obr. 1) a dále cca 10 000 km dálkově migračních koridorů (obr. 2). Jejich základní charakteristikou je průchodnost na velké vzdálenosti, přerušeny mohou být pouze v tzv. kritických místech. Jedná se o místa, u kterých je reálné v budoucnosti zajistit překonání bariéry (celkem bylo vymezeno 29 kritických míst). Dále bylo vymezeno cca 130 problémových míst, kde je současná průchodnost na hranici přijatelnosti a která je třeba chránit před další zástavbou (obr. 3). MVÚ i DMK budou vydávány AOPK jako územně analytické podklady. Souhrnně jsou celá koncepce a výsledky popsány v práci /6/ a uvedeny na ilustrační mapě /7/.

Vymezení MVÚ a DMK představuje pro přípravu dálnic a silnic nový podkladový materiál, který je třeba zhodnotit v rámci migračních studií. MVÚ reprezentují území, ve kterém je třeba problematice migrací věnovat zvláštní pozornost a kde je třeba klást důraz na podrobné zpracování migračních studií. DMK představují liniový prvek nadregionálního významu, jehož nepřerušení dopravní stavbou musí být vždy zajištěno odpovídajícím migračním objektem. Ke každému místu křížení je ale třeba přistupovat individuálně a přesné umístění v terénu a konkrétní technické řešení bude řešeno vždy v rámci migrační studie.

Obrázek 1: Migračně významná území Obrázek 2: Kritická místa Obrázek 3: Problémová místa

Obrázek 1: Migračně významná území

Obrázek 2: Kritická místa

Obrázek 3: Problémová místa

4. Závěr

Vymezení MVÚ a především DMK představuje pozitivní prvek pro přípravu nových pozemních komunikací a pro zajištění efektivity vynaložených prostředků na migrační objekty. DMK jasně vymezují prioritní zájmy z hlediska migrace a umožňují kategorizaci migračních objektů podle důležitosti a s tím související kategorizaci podle požadavků na technické parametry. Vymezení DMK v žádném případě neznamená, že na jiných místech nebude problematika migrace řešena. Ta musí být zohledněna na všech nových stavbách silnic a dálnic. Znamená to ale, že na ostatních místech mohou být realizovány objekty menších parametrů, které budou odpovídat jejich významu v rámci regionální a místní migrace.

„Článek je výstupem projektu vědy a výzkumu Ministerstva životního prostředí ČT VaV-SP/2d4/36/08 Vyhodnocení migrační propustnosti krajiny pro velké savce a návrh ochranných a optimalizačních opatření.“

5. Literatura

  1. Anděl P. (2007): Fragmentace krajiny dopravou a opatření na její minimalizaci. - Dopravní inženýrství 1/2007, 19-20.
  2. Anděl P. et Gorčicová I. (2009): Řešení problematiky migrace živočichů v průběhu investiční přípravy silnic a dálnic. - Dopravní inženýrství 1/2009, 21- 23.
  3. Anděl P., Gorčicová I., Hlaváč V., Miko L. et Andělová H. (2005): Hodnocení fragmentace krajiny dopravou. Metodická příručka. - Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha.
  4. Anděl P., Hlaváč V., Lenner R. et al. (2006): Migrační objekty pro zajištění průchodnosti dálnic a silnic pro volně žijící živočichy. - Technické podmínky Ministerstva dopravy ČR, č. 180.
  5. Hlaváč V. et Anděl P. (2008): Mosty přes vodní toky - ekologické aspekty a požadavky. Metodická příručka. - Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha.
  6. Anděl P., Mináriková T. et Andreas M. /eds./ (2010): Ochrana průchodnosti krajiny pro velké savce. - Evernia, Liberec.
  7. Anděl P., Mináriková T. et Andreas M. /eds./ (2010): Migrační koridory pro velké savce v České republice. Mapa. - Evernia, Liberec.

Komentář lektora

Identifikace Migračně významných území a Dálkových migračních koridorů pro celé území České republiky je dalším krokem k řešení problematiky fragmentace krajiny. Spolu se souvisejícími citovanými metodikami mají jak odborníci na posuzování vlivu dopravy na životní prostředí, tak projektanti dopravních staveb, dostatek informací pro řešení problematiky střetu dálnic a silnic s migračními trasami živočichů na úrovni územních plánů a studií komunikací. K optimální volbě opatření, které bude řešit střet živočichů s dopravou na pozemních komunikacích s přihlédnutím k charakteru provozu na komunikaci a migračního potenciálu území, přispěje i projekt, který v současné době řeší firmy EDIP s.r.o. a HBH projekt spol. s r.o. (ve spolupráci s firmou Evernia s.r.o.). Zajímavé bude sledovat i diskusi k metodice kvantifikace průchodnosti dálnic a silnic (viz článek doc. Žáka v časopise Stavebnictví č. 4/2011).

Ing. Jan Martolos
EDIP s.r.o.

zpět na články

nahoru