Dopravní inženýrství - časopis o dopravní problematice

Bezpečná cesta do školy

Jitka Heinrichová, Centrum dopravního výzkumu

Edukativní projekt „Bezpečná cesta do školy“ nabízí školám novou formu dopravní výchovy, ve které žáci získají všechny důležité kompetence, které potřebují pro bezpečný pohyb v dopravním prostředí. Bezpečná cesta do školy je založena na přímé zkušenosti žáků a na seznamování se s reálným prostředím v reálném čase. Nejedná se o zprostředkované informace a poznatky, ale o analýzu vlastních zážitků a postřehů. Cílem projektu Bezpečná cesta do školy je snížit následky dopravních nehod dětí prostřednictvím ovlivnění jejich sebeuvědomění, vědomého i podvědomého vnímání rizika. Projekt dává dětem mnohem větší šanci orientovat se v komplikovaném dopravním prostředí. Kvalitní forma dopravní výchovy ve školním, ale i v předškolním věku hraje klíčovou roli v pozdějším chování všech účastníků silničního provozu. Tato skutečnost nutně vyvolává otázky: Jaká je úroveň dopravní výchovy dětí? Jaké materiály a jaké metody jsou používány při výuce v mateřských a základních školách? Jaké návyky děti získávají z hlediska ochrany svého vlastního zdraví před úrazem i ochrany zdraví druhých osob? Jsou vyučovací metody dopravní výchovy adekvátní stavu poznání pedagogiky na počátku 21. století a tomu, co se děti opravdu potřebují naučit, aby se chovaly bezpečně v jakémkoliv dopravní prostředí a v každé situaci? Zajistí jim bezpečný pohyb ve městě, na silnici, v MHD, mimo obec…. a ovlivní jejich chování? Je důležité naučit děti chovat se správně aktivním přístupem a aktivní účastí dětí na společném programu. Dopravní výchova musí vést děti k takovému jednání, které jim neumožní vystavit sebe ani jiné riziku dopravní nehody. Musí učit děti vážit si života a chránit jej. Předvídat rizika, rychle vyhodnocovat situaci a vhodně jednat.

Hlavním cílem projektu je naučit děti chovat se v dopravním prostředí bezpečně a tím výrazně snížit počet dopravních nehod s účastí dětí. Projekt nabízí žákům několik základních aktivit. Jedná se o aktivity „Mapování“, „Statistiky a průzkumy“, „Dynomény“, „Pokusy“, „Přepravní plán“, „Osvěta“, „Pracovní skupiny“ a „Publikování“. Všechny aktivity jsou založeny na principu výchovy sebereflexí. Děti se naučí myslet, předvídat, rozvíjet smysly, postřeh a cit vnímat důležité rizikové podněty, ale i vnímat potřeby druhých. Naučí se zvažovat následky.

Mapování cest do školy, kolizních míst a problémů spojených s cestou do a ze školy a do volnočasových aktivit.

Cílem této aktivity projektu je upozornit na nebezpečná místa. Děti si zmapováním rizikových míst a následným navrhováním řešení uvědomují nebezpečí, které jim v daném úseku hrozí. Chovají se pak obezřetněji. Úkolem je zakreslit celou cestu z domova do školy, zvýraznit riziková místa a navrhnout řešení ke zmírnění nebezpečí. Je potřeba si uvědomit, že cílem aktivity není vyřešit rizikovou lokalitu, ale mnohem důležitější je uvědomění dětí, že touto lokalitou procházejí. V mnoha případech však nadšení a akceschopnost dětí přiměje zodpovědné orgány se problémovému místu skutečně věnovat.

Statistiky a průzkumy

Cílem této aktivity je upozornit na rizikové chování dětí i dospělých v silničním provozu. Děti pozorováním a zaznamenáváním správného i chybného jednání do tabulek ovlivňují vlastní chování ve stejných situacích. Při kontrole dítěte dítětem dochází k sebevýchovnému efektu. Úkolem je vytvořit databázi pozitivních i negativních příkladů chování.

Děti s nadáním pro matematiku raději pracují se statistickými údaji. Zdálo by se, že shromažďování čísel, dat a různých údajů do dopravní výchovy nepatří. Ale opak je pravdou. Pokud žák stojí u přechodu a zaznamenává chybné jednání spolužáků, do podvědomí si sám vkládá, jak se má chovat, aby neohrozil sebe ani ostatní účastníky provozu. Děti zaznamenávají různé pozitivní i negativní jevy. Např. nerozhlédnutí při vstupu do vozovky, jízdu dětí na kole s přilbou a bez přilby, používání zádržného systému v autě, telefonování řidičů za jízdy, chůzi nebo jízdu se sluchátky s hlučnou hudbou apod.

Dynomény - (dynamit + fenomén)

Cílem této aktivity je naučit děti vyhledávat a odhalovat možná rizika a nebezpečí. Úkolem je vyhledávat i zdánlivé maličkosti, které mohou mít rozhodující vliv na vznik dopravní nehody.

Jedná se o výuku k předvídání rizika a předvídání vývoje situací. Většina nehod dětí v dopravním prostředí byla způsobena nepředvídavostí zúčastněných. Co vede dítě náhle vstoupit do vozovky, většinou víme. Ale proč dítě nepředvídá možné následky? Proč si hraje v dosahu silnice, ne-li přímo na silnici a nepředvídá rizika? Dynomén je složené slovo z výrazů dynamit a fenomén. Jedná se o jev a zdánlivě nepatrný prvek v dopravním prostředí, který však může mít následky stejné jako výbuch dynamitu. Děti tyto dynomény vyhledávají a dokumentují. Mohou založit databázi, která bude sloužit k další výuce. Mohou pořádat výstavu a různé soutěže pro jiné třídy (např. nejvíce dynoménů v okolí školy, na cestě do školy, při víkendovém výletě, neskrytější dynomém, nejzáludnější dynomém, apod.)

Pokusy

Cílem aktivity je seznámit se s konkrétním nebezpečím některých „zákonitostí“, které jsou pro děti velmi nebezpečné. Úkolem je demonstrovat situace, které nemohou děti vyzkoušet osobně, ale pokusem si ověřit nebezpečí možné situace.

  • Brzdná dráha - různých předmětů na různém povrchu (na koberci, PVC, dlažbě, fólii) Děti srovnávají s různými vozidly na odlišném povrchu.
  • Zádržný systém - pokus s hračkou ve vozíčku. Děti narazí na překážku s hračkou ve vozíku. Hračka není nejprve připoutaná a z vozíčku vypadne. Při druhém pokusu hračku připoutáme. Velmi působivý je stejný pokus s vajíčkem.
  • Viditelnost ve tmě - „svítivost“ barev a retroreflexního materiálu. Děti pracují s retroreflexním materiálem a porovnávají viditelnost při osvětlení ve tmě.
  • Vlečná křivka - děti se seznamují s nebezpečím, se kterým se mohou setkat, pokud stojí na rohu nebo v zatáčce. Tramvaj, kamion, auto s vlekem apod. potřebují při zatáčení větší plochu. Děti se mohou sestavit z kostek úzkou zatáčku a střídavě ji projíždět s krátkými a delšími autíčky. V zatáčce dojde při projíždění delším vozidlem k posunutí kostek.
  • Cyklistická přilba - nerozbitný meloun v cyklistické přilbě. Do starší nepoužívané přilby mohou děti upevnit meloun a pustit na zem. Meloun zůstane nepoškozený.
obrázek č. 1 obrázek č. 2 obrázek č. 3

Obr.1: Pokus s vajíčkem

Obr.2: Práce dětí a rodičů 1. třídy ZŠ Zachar - Kroměříž

Obr.3: Práce dětí v MŠ Pompova - Brno

Přepravní plán školy

Cílem je děti ovlivnit při výběru dopravního prostředku ve vztahu k životnímu prostředí. Úkolem je provádět analýzu rozdílných způsobů dopravy. Vliv na zdraví, na život v místě bydliště, na životní prostředí.

Děti vypracovávají přepravní plány školy - vyhrazené parkování pro cyklisty, chodící autobusy, zajištění rizikových přechodů apod. Starší děti provádějí analýzu obecné politiky (doprava, zdraví, mládež, vzdělání, atd.) Přepravní plány vyžadují zapojení širšího spektra lidí, kteří budou s dětmi na plánech spolupracovat. V Dánsku se v oblasti Odense během 10 let realizace projektu Bezpečná cesta do školy a vytvořením kvalitních přepravních plánů snížil počet nehod dětí v provozu na pozemních komunikacích o 80%.

Pracovní skupiny

Cílem je vytvořit u dětí povědomí o možnostech spolupráce při řešení problémů, naučit děti komunikovat, prosazovat a zároveň přijímat názor. Úkolem je vytvořit pracovní skupinu, která bude řešit a navrhovat úpravy dopravního prostředí (přechody, prostory před školami, přístupnost dětského hřiště, bezpečné vybavení dětského hřiště, atd.)

Pracovní skupina je otevřená a může být do ní zapojen každý, kdo má zájem o spolupráci s dětmi, kdo chce dětem pomoci a je schopen tvořivě myslet. Je důležité, aby spolupracovníci z řad dospělých vyměnili roli poučujících vedoucích za roli partnerskou. Jedním z hlavních úkolů těchto osob je pravidelně děti chválit a podporovat, pochválit za konkrétní kroky, nejlépe bezprostředně po úspěchu, ocenit i malý pokrok, snahu či úsilí. Pozitivní povzbuzení a pochvalu potřebují děti slyšet denně, je pro ně inspirací a motivací do další práce. Dospělí vytvoří prostředí s respektem a tolerancí, podpoří důvěru dětí ve vlastní schopnosti.

Osvěta (Děti vyučují)

obrázek č. 4

Obr.4: Práce dětí ZŠ Zeyerova - Kroměříž

Cílem aktivity je vést děti k zodpovědnosti a empatii. Úkolem je vytvořit projekty (programy, letáky, plakáty, písně apod.), kterými se děti pokusí ovlivnit chování kamarádů, spolužáků, mladších dětí i dospělých.

Zkušenosti s pilotním ověřováním projektu Bezpečná cesta do školy, mě přesvědčili, že se žáci dokáží vcítit do problémů malých dětí na cestách mnohem snáz než řada dospělých. Sedmáci nechápou, proč se děti v prvních a druhých třídách učí jen jmenovat barvy semaforu, jmenovat značky a jmenovat dopravní prostředky. Proto kladou důraz na aktivnější dopravní výchovu. Sami mohou na základě svých zkušeností a získaných poznatků připravit pro mladší kamarády různé projekty a aktivity. I tak malé děti jsou schopné se zapojit do všech aktivit Bezpečné cesty do školy.

Publikování

Cílem aktivity publikování je naučit děti prezentovat své výsledky projektu a tím také upozornit veřejnost na problémy, s kterými se děti každý den setkávají. Úkolem je publikovat v místních médiích, na webových stránkách školy i obce. Prezentovat na celostátních setkáních apod.

Důležitou fází celého projektu je informování široké veřejnosti. Vhodná jsou regionální periodika, ale i vývěsní plochy obecních úřadů, obchody apod. Získají-li děti pro některá opatření podporu veřejnosti, bude pro zástupce obecního úřadu snazší obhájit konkrétní výdaje. Cílem publikační aktivity není jen informovat veřejnost o zapojení školy do projektu, ale děti mohou vhodnou formou zvýšit uvědomění a porozumění ostatních. Mohou změnit postoje a chování rodičů, sousedů, řidičů, učitelů apod.

Projekt Bezpečná cesta do školy dává šanci našim dětem přežít, protože naplňováním jednotlivých aktivit si zlepší ostražitost a schopnost orientovat se v dopravním prostředí. Dětí získají tzv. dopravní smysl. Zároveň se zlepší postavení školy, protože škola dbá na zdraví a bezpečí dětí. Kvalitním přepravním plánem se zajistí zlepšení životního prostředí v okolí školy. Sníží se kongesce a zlepší se ovzduší. Ulice budou v ranní špičce v okolí školy bezpečnější a příjemnější. Škola dá žákům příležitost zúčastnit se procesu rozhodování a naučit se být občanem. Vychová žáky se zájmem o okolí. Žáci nebudou lhostejní. Ale především se naučí vážit si života svého i života ostatních.

zpět na články

nahoru